Možná hledáte , , še, śe, sẹ, sẹ̀, sẹ́, Se, SE, Se., se-, see nebo See.

čeština editovat

výslovnost (1) editovat

dělení editovat

  • se

varianty editovat

zájmeno editovat

  • osobní zvratné

skloňování editovat

Pád Tvar
Nominativ
Genitiv sebe
Dativ si / sobě
Akuzativ se / sebe
Vokativ
Lokál sobě
Instrumentál sebou

význam editovat

  1. zastupuje osobní zájmena, pokud je věc nebo osoba, kterou dané zájmeno označuje, shodná s podmětem
    • Ničím mne nepřekvapil, ale já se překvapil, já sám sebe nepříjemně ano.
  2. akuzativ zvratného zájmena si, zpravidla jako součást zvratných sloves

synonyma editovat

  1. sebe

související editovat

výslovnost (2) editovat

předložka editovat

význam editovat

  1. (se + instrumentál) jako s; používá se před slovy začínajícími na s nebo z nebo tam, kde byl silný jer
    • se sestrou, se zlobivými dětmi
  2. (se + genitiv) (zastarale) ze
    • …má tu ohromnou nevýhodu, že se všech stran je obklopeno vrchy, které je převyšují…[4]

mezijazykové editovat

zkratka editovat

význam editovat

  1. ISO 639-1 kód severní sámštiny

synonyma editovat

  1. sme

albánština editovat

spojka editovat

význam editovat

  1. že

dánština editovat

výslovnost editovat

sloveso editovat

význam editovat

  1. vidět

finština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • se

zájmeno editovat

  • nepravidelné

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ se ne
genitiv sen niiden
niitten
akuzativ sen
se
ne
partitiv sitä niitä
essiv sinä niinä
translativ siksi niiksi
inessiv siinä niissä
elativ siitä niistä
illativ siihen niihin
adessiv sillä niillä
ablativ siltä niiltä
allativ sille niille
abessiv niittä
komitativ niine
instruktiv niin

význam editovat

  1. ten, ta, to
  2. ono, to
  3. (hovorově) on, ona, ono

synonyma editovat

  1. hän

související editovat

francouzština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • se

zájmeno editovat

  • osobní

význam editovat

  1. se, si

související editovat

italština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • se

spojka editovat

význam editovat

  1. pokud, -li, jestliže, jestli, kdyby
    • Se cerchi l'infinito, lo troverai nel sorriso di un bambino. – Budeš-li hledat nekonečno, najdeš ho v úsměvu dítěte.
    • Se non ti connoscevo, ti sgriderei subito. – Kdybych tě neznal, tak bych tě teď seřval.

latina editovat

zájmeno editovat

  • osobní zvratné

význam editovat

  1. akuzativ a ablativ osobního zájmena nevytvářejícího nominativ, které má genitiv sui
    • Coniūrātī furtim nonnumquam inter sē aspiciēbant. – Spiklenci se chvílemi na sebe navzájem po očku dívali.
    • Nemo dē sē potest rēctē iudicāre. – Nikdo není schopen soudit správně sám o sobě

související editovat

portugalština editovat

výslovnost editovat

zájmeno editovat

význam editovat

  1. sebe, se, si

spojka editovat

význam editovat

  1. pokud, jestli, kdyby

španělština editovat

zájmeno editovat

  • osobní, zvratné, slabé
  • vždy se slovesným tvarem, nikdy po předložce
  • (pouze) ke 3.osobě obou čísel

význam editovat

  1. se, sobě, sebe, si
    • ¿Porqué no se ha ido? – Proč ještě neodešel?
    • No querían quejarse. – Nechtěli si stěžovat.

související editovat

švédština editovat

výslovnost editovat

sloveso editovat

  • nepravidelné

časování editovat

(i) aktivum pasivum
infinitiv se ses
přítomnost ser ses
préteritum såg sågs
supinum sett setts
rozkazovací zp. se ses
příčestí
Číslo singulár plurál/
urč. tvar
Rod společný střední
přítomné seende
trpné sedd sett sedda

význam editovat

  1. vidět
    • Det är för mörkt; jag kan inte se någonting. – Je příliš velká tma; nic nevidím.

votština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • se

zájmeno editovat

  • ukazovací

význam editovat

  1. ten, ta, to[5]

poznámky editovat

  1. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „mě“, s. 54, 57.
  2. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „(svině) se bouká“, s. 468–470.
  3. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „se sestrou“, s. 406–408.
  4. Jaroslav Hašek: Inspektor dešťoměrného ústavu z Prahy
  5. TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 156. (estonsky, rusky)