čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈsɔtva]

dělení editovat

  • sot-va

etymologie editovat

Od staročeského adjektiva sotný s významem "nesnadný" utvořené příslovce sotně přijalo v 17.století nové zakončení podle adverbií téhož významu ledva, jedva. Spojováno se staročeským sota znamenajícím "ránu". Dále nepříliš jasné.[1]

příslovce editovat

  • způsobu

význam editovat

  1. vymezuje akci, kterou její původce provádí jenom s obtížemi.
    • Příští týden budu mít mnoho práce, a tak se k vám sotva dostanu.
    • Do půlkruhu obstoupili pramen. Sotva dýchá, tolik bláta na něm, a do trávy položili rýče, lopaty a misky.[2]

překlady editovat

  1. vymezení akce

synonyma editovat

  1. stěží, taktak

spojka editovat

význam editovat

  1. připojuje vedlejší větu časovou; děj v hlavní větě nastává ihned po splnění vymezené podmínky
    • Sotva se na nebi objevily blesky, začalo také silně pršet.

překlady editovat

  1. uskutečnění děje po splnění podmínky

synonyma editovat

  1. jakmile, sotvaže, (zastarale) ledva, ledvaže

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sotva“, s. 591.
  2. Miloslav Bureš - Bohuslav Martinů: Otvírání studánek