starozákoník
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [starɔzaːkɔɲiːk]
dělení editovat
- sta-ro-zá-ko-ník
etymologie editovat
Odvozeno od Starý zákon.
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | starozákoník | starozákoníci |
genitiv | starozákoníka | starozákoníků |
dativ | starozákoníku / starozákoníkovi | starozákoníkům |
akuzativ | starozákoníka | starozákoníky |
vokativ | starozákoníku | starozákoníci |
lokál | starozákoníku / starozákoníkovi | starozákonících |
instrumentál | starozákoníkem | starozákoníky |
význam editovat
- odborník na Starý zákon
- Před takovým úkolem stáli i dva evangeličtí starozákoníci – Jan Heller a Martin Prudký, autoři publikace Obtížné oddíly knih Mojžíšových, kterou nedávno vydalo Karmelitánské nakladatelství v edici Biblistika.[1]
překlady editovat
- němčina: Alttestamentler m
související editovat
poznámky editovat
- ↑ HŘEBÍK, Josef. Kniha potřebná jako sůl. Katolický týdeník [online]. 2007-04-07 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online.