pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
---|
nominativ
|
strašidlo
|
strašidla
|
---|
genitiv
|
strašidla
|
strašidel
|
---|
dativ
|
strašidlu
|
strašidlům
|
---|
akuzativ
|
strašidlo
|
strašidla
|
---|
vokativ
|
strašidlo
|
strašidla
|
---|
lokál
|
strašidlu / strašidle
|
strašidlech
|
---|
instrumentál
|
strašidlem
|
strašidly
|
---|
- mýtická či pohádková bytost, která straší svým zjevem nebo chováním
- Přece byste se nebála strašidel - strašidla přece neexistují!
- (přeneseně) hrozba - něco, čeho je záhodno se obávat; postrach, strašák
- Evrop(o)u obchází strašidlo komunismu.
- (přeneseně, expresivně, hanlivě) nevkusně oblečená žena
- přízrak, duch, příšera
- postrach, hrozba, strašák
- hastroš, strašák do zelí