suo
finština editovat
výslovnost editovat
dělení editovat
- suo
podstatné jméno editovat
etymologie editovat
Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. karelské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.[1]
skloňování editovat
skloňování podle vzoru suo | ||
---|---|---|
Substantivum | singulár | plurál |
nominativ | suo | suot |
genitiv | suon | soiden soitten |
akuzativ | suon suo |
suot |
partitiv | suota | soita |
essiv | suona | soina |
translativ | suoksi | soiksi |
inessiv | suossa | soissa |
elativ | suosta | soista |
illativ | suohon | soihin |
adessiv | suolla | soilla |
ablativ | suolta | soilta |
allativ | suolle | soille |
abessiv | suotta | soitta |
komitativ | — | soine |
instruktiv | — | soin |
význam editovat
související editovat
sloveso editovat
význam editovat
latina editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈsʊ.ɔː]
varianty editovat
- suō, SVO
zájmeno editovat
- přivlastňovací zvratné
význam editovat
- dativ a ablativ jednotného čísla zájmena suus — svým, svému, svém
sloveso editovat
význam editovat
- první osoba čísla jednotného indikativu přítomného času aktiva slovesa suĕre — šiju, šiji
karelština editovat
dělení editovat
- suo
etymologie editovat
Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.[1]
podstatné jméno editovat
význam editovat
votština editovat
dělení editovat
- suo
etymologie editovat
Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo (taktéž karelsky), livonské sūo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.[1]