svátku

Možná hledáte svátků.

čeština

výslovnost

• IPA: [svaːtkʊ]

dělení

• svát-ku

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. genitiv jednotného čísla podstatného jména svátek
   • Nebo bys měl oslavovat to, co svou prací uděláš. Cestáři by neměli oslavovat jenom svou práci, nýbrž silnice, které z ní vyrostly; a textiláci by měli v den svátku práce oslavovat hlavně kilometry cvilinku a kanafasu, které vysoukali z mašin. Říká se tomu svátek práce a nikoli svátek výkonu
2. dativ jednotného čísla podstatného jména svátek
   • Boženka oblékla se do krásných, nových šatů, které jí tetinka ku svátku darovala, vzala na hlavu nový klobouček, dárek to od tatínka, a pěkný šedý pláštík od matinky. Po té šla pozvat svých nejmilejších spolužaček.
3. vokativ jednotného čísla podstatného jména svátek
4. lokál jednotného čísla podstatného jména svátek
   • O svátku na konec sabatu připadajícím říkají se před שהחיינו tyto dvě ברכות
   • Den před svátkem nejblíže předcházející slul vigilií; osmý den po něm nazýval se oktáva, ochtáb; druhé oktávě, t. j. patnáctému dnu po některém svátku, říkáno quindena.