čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [tr̝̊mɛn]

dělení editovat

  • třmen

etymologie editovat

Z praslovanského *stremę. Rejzek navrhuje paralelu ve starořeckém στρέμμα, které vychází ze slovesa στρέφεινotáčet, kroutit. Srovnej ruské стремя, polské strzemię, ukrajinské стремено.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ třmen třmeny
genitiv třmene / třmenu třmenů
dativ třmenu / třmeni třmenům
akuzativ třmen třmeny
vokativ třmene / třmeni třmeny
lokál třmenu / třmeni třmenech
instrumentál třmenem třmeny

význam editovat

  1. opora pro nohu jezdce na koni, většinou zachycená za sedlo

překlady editovat

  1. opora pro nohu jezdce

synonyma editovat

  1. (řidčeji) třemen

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „třmen“, s. 681.

externí odkazy editovat

  •   Článek Třmen ve Wikipedii