tröst

švédština

výslovnost

• IPA: [trøsːt]
• 1. intonace

podstatné jméno

• rod společný, nepočítatelné

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	tröst	trösten	—	—
genitiv	trösts	tröstens	—	—

význam

1. útěcha
   • Ingen bara du kan ge mej tröst. – Nikdo kromě tebe mě nemůže utěšit.