ušitý
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈʔʊʃɪtiː]
dělení editovat
- uši-tý
přídavné jméno editovat
- tvrdé
skloňování editovat
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | ušitý | ušitý | ušitá | ušité | ušití | ušité | ušité | ušitá |
genitiv | ušitého | ušitého | ušité | ušitého | ušitých | ušitých | ušitých | ušitých |
dativ | ušitému | ušitému | ušité | ušitému | ušitým | ušitým | ušitým | ušitým |
akuzativ | ušitého | ušitý | ušitou | ušité | ušité | ušité | ušité | ušitá |
vokativ | ušitý | ušitý | ušitá | ušité | ušití | ušité | ušité | ušitá |
lokál | ušitém | ušitém | ušité | ušitém | ušitých | ušitých | ušitých | ušitých |
instrumentál | ušitým | ušitým | ušitou | ušitým | ušitými | ušitými | ušitými | ušitými |
význam (1) editovat
- (zastarale) něco slyšící na vlastní uši
- (...) přítomný nějaké věci avšak v ní účastenství nemající, jsa při ní jen jako svědek očitý a ušitý (...)[1]
související editovat
význam (2) editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ VOJÁČEK, Vácslav. Slovník latinsko-česko-německý. 2. vyd. Praha : I. L. Kober, 1878. 1235 s. S. 103.