vepřík

čeština

výslovnost

• IPA: [vɛpr̝̊iːk]

dělení

• vep-řík

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vepřík	vepříci
genitiv	vepříka	vepříků
dativ	vepříku / vepříkovi	vepříkům
akuzativ	vepříka	vepříky
vokativ	vepříku	vepříci
lokál	vepříku / vepříkovi	vepřících
instrumentál	vepříkem	vepříky

význam

1. (zdrobněle) vepř
   • Do plotu, jehož tyčky jsou těsně vedle sebe, nemůže se vtlačit vepřík.
   • Když navštěvovali naši vesnici cikáni, nikdy neopomenuli vyptávati se, zdali nám drůbež nebo vepřík nezdechli.