vzdychnouc

čeština

výslovnost

• IPA: [vzdɪxnɔʊ̯t͡s]

dělení

• vzdych-nouc

sloveso

význam

1. (archaicky) přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa vzdychnout
   • (…) když jí Adélka připomínala, že není Barunka doma, [babička] zpamatovala se, vzdychnouc si: „Ba že není, tu já už neuvidím. Je-li pak šťastna?“

související

• vzdychna
• vzdychnouce