závidějíce

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːvɪɟɛjiːt͡sɛ]

dělení

• zá-vi-dě-jí-ce

sloveso

význam

1. přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa závidět
   • Ale závidějíce jim [Cyrilovi a Methodiovi] kněží němečtí žalovali na oba bratry v Římě, že rozšiřují bludné učení (…) a uvádějí do bohoslužby jazyk barbarský.

související

• záviděje
• závidějíc