Všeslovanské, z praslovanského *zьrno z praindoevropského *ǵr͟no-, odvozeného z *ǵer- (zrát, puchřet, rozpadat se).[1]
podstatné jméno (1)
editovat
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
zrno
|
zrna
|
| genitiv
|
zrna
|
zrn
|
| dativ
|
zrnu
|
zrnům
|
| akuzativ
|
zrno
|
zrna
|
| vokativ
|
zrno
|
zrna
|
| lokál
|
zrně / zrnu
|
zrnech
|
| instrumentál
|
zrnem
|
zrny
|
- semeno — obilka některé z obilnin, používané jako potrava
- Klasy pšenice obsahují desítky zrn.
- objekt vzhledem, velikostí či tvarem připomínající zrno (1)
- Hodinový stroj se zastavuje, protože se do něj dostalo zrno písku.
- Ječné zrno je hnisavý zánět žlázky na očním víčku
- zastaralá jednotka délky
- Coby jednotka hmotnosti bylo zrno užíváno zejména v lékárenství.
- (přeneseně) (pouze s přídavným jménem a v genitivu) charakter, povaha, druh
- Jeho tvrzení je lež nejhoršího zrna.
malá částečka sypké látky —
—
- —
- drobek
- —
- kalibr, ražení
podstatné jméno (2)
editovat
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
zrno
|
—
|
| genitiv
|
zrna
|
—
|
| dativ
|
zrnu
|
—
|
| akuzativ
|
zrno
|
—
|
| vokativ
|
zrno
|
—
|
| lokál
|
zrně / zrnu
|
—
|
| instrumentál
|
zrnem
|
—
|
- (látkově) semena obilnin oddělená od rostlin a vhodná k dalšímu zpracování; zrní
- Sklizené zrno se skladuje v silech.
- zrní
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
zrno
|
zrná
|
| genitiv
|
zrna
|
zŕn
|
| dativ
|
zrnu
|
zrnám
|
| akuzativ
|
zrno
|
zrná
|
| lokál
|
zrne
|
zrnách
|
| instrumentál
|
zrnom
|
zrnami
|
- zrno (obilka)
- zrno (obilí)
- malé jádro některých plodů
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „zrno“
Rozcestník Zrno ve Wikipedii
