zrušovat

čeština

výslovnost

• IPA: [zrʊʃɔvat]

dělení

• zru-šo-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	zrušuji, zrušuju	zrušuješ	zrušuje	zrušujeme	zrušujete	zrušují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zrušuj	zrušujme	zrušujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zrušoval	zrušovala	zrušovalo	zrušovali	zrušovaly	zrušovala
trpné	zrušován	zrušována	zrušováno	zrušováni	zrušovány	zrušována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	zrušuje	zrušujíc	zrušujíce

význam

1. (v právnické řeči) rušit, ukončovat platnost zákona, rozhodnutí nebo nějakého dokumentu
   • Rozhodnutí žalované se zrušuje a věc se vrací k dalšímu projednání.
   • Ustanovení § 9 se zrušuje.

synonyma

1. rušit

související

• zrušit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-04-29]. Heslo zrušovat.