úsměvem

čeština

výslovnost

• IPA: [uːsmɲɛvɛm]

dělení

• úsmě-vem

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. instrumentál jednotného čísla podstatného jména úsměv
   • „Když se mi pacient pod rukama probudí, hned mu říkám, že vypadám jako strašidlo, ale ať se nebojí,“ popisuje se smutným úsměvem zdravotní sestra Monika Hastíková.