říkávat

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝iːkaːvat]

dělení

• ří-ká-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní
• násobné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	říkávám	říkáváš	říkává	říkáváme	říkáváte	říkávají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	říkávej	říkávejme	říkávejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	říkával	říkávala	říkávalo	říkávali	říkávaly	říkávala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	říkávaje	říkávajíc	říkávajíce

význam

1. často či obvykle říkat
   • Jednou jsme takhle seděli u oběda a měli jsme škubánky s makem, já je nerad, pročež tatínek říkává, že kdo jí škubánky, tomu jde do hlavy učení a bude z něho učenec.

překlady

1. často či obvykle říkat

   • angličtina: use to say
   • němčina: pflegen zu sagen

související

• říkat
• říkadlo
• říkanka
• zaříkávat
• předříkávat
• říkávání

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-05-25]. Heslo říkávat.