řečník

Možná hledáte rečník.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈr̝ɛ.t͡ʃɲiːk]

dělení

• řeč-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	řečník	řečníci
genitiv	řečníka	řečníků
dativ	řečníkovi / řečníku	řečníkům
akuzativ	řečníka	řečníky
vokativ	řečníku	řečníci
lokál	řečníkovi / řečníku	řečnících
instrumentál	řečníkem	řečníky

význam

1. kdo pronáší řeč, projev, proslov
   • Řečník mluvil nad rakví k utichlé síni.
2. kdo má schopnost, talent řečnit před lidmi
   • Nebyl to úplně nejlepší řečník.

překlady

1. kdo řeční

   • němčina: Rhetor m
   • ruština: оратор m
   • slovenština: rečník m
2. kdo má schopnost řečnit

   • němčina: Redner m
   • ruština: оратор m
   • slovenština: rečník m

synonyma

1. mluvčí
2. (knižně) orátor, rétor

antonyma

1. posluchač, divák
2. –

související

• řečníkův
• řečnice
• řečnický
• řečnicky
• řečnictví
• předřečník
• krasořečník