řku

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝̊ku]

dělení

• řku

sloveso

význam

1. (zastarale, knižně) první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa říci/říct/řeknout
   • „Hezčích chlapců ve vsi, ale když musím pravdu říci, tedy řku, že se mi přece žádný tak nelíbí jako on.“

synonyma

1. říkám

související

• jářku