čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈʃcaːɦlaf]

podstatné jméno (1) editovat

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Šťáhlav Šťáhlavové
genitiv Šťáhlava Šťáhlavů
dativ Šťáhlavu / Šťáhlavovi Šťáhlavům
akuzativ Šťáhlava Šťáhlavy
vokativ Šťáhlave Šťáhlavové
lokál Šťáhlavu / Šťáhlavovi Šťáhlavech
instrumentál Šťáhlavem Šťáhlavy

význam editovat

  1. staročeské mužské jméno
    • Slynouc jako věštkyně a trvajíc v panenském stavu, panovala [Libuše] šťastně národu svému, až byla na sněmě od zpupného Chrudoše pohaněna, jemuž po zásadě staroslovanské za právo uznala, aby buď s mladším bratrem Šťáhlavem společně statkův užíval anebo s ním na rovno se rozdělil.[1]

podstatné jméno (2) editovat

  • vlastní jméno

význam editovat

  1. genitiv plurálu pomnožného substantiva Šťáhlavy
    • Habart z Hrádku, nazván Lopata od hradu téhož jmena v kraji Plzenském nedaleko Šťáhlav, jejž držel zápisné po svém otci Maršíkovi z Hrádku (…)[2]

poznámky editovat

  1. Jan Bohuslav Miltner: Společenské postavení ženy a dívky české v dobách předhusitských
  2. MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „z Hrádku“, s. 193.