čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ʃɛptajiːt͡s]

dělení editovat

  • šep-ta-jíc

sloveso editovat

význam editovat

  1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa šeptat
    • Jan by byl také rád věděl, co v něm je, ale nejstarší z dětí, Barunka, odstrčila ho, šeptajíc mu: „Počkej, já to povím, že chceš sahat babičce do kapsáře!“[1]

související editovat

poznámky editovat

  1. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola I, s. 9–17.