pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
škudlil
|
škudlilové
|
genitiv
|
škudlila
|
škudlilů
|
dativ
|
škudlilu / škudlilovi
|
škudlilům
|
akuzativ
|
škudlila
|
škudlily
|
vokativ
|
škudlile
|
škudlilové
|
lokál
|
škudlilu / škudlilovi
|
škudlilech
|
instrumentál
|
škudlilem
|
škudlily
|
- (expresivně) příliš šetrný až lakomý člověk[1]
- Rok jsem zkoumal, zda jsou opravdu Skoti šetřiví škudlilové – nejsou, za alkoholické nápoje a bramborové lupínky jsou schopni vydávat značné sumy.[2]
- krkoun; (hanlivě) držgrešle, hamoun; (neutrálně) lakomec, hamižník, skrblík
- příčestí minulé jednotného čísla rodu mužského slovesa škudlit
- Měl o šedesát halířů víc a protože se s tím, co vyzdil, škudlil na sobě a šetřil na Mařku, mohl si hned v sobotu koupit ještě jednu košili.[3]