Takové ty slogany jako: Starejme se o své město, Istanbul — město kultury, všechno je to lež, laciná propaganda … Magistráty, krajské úřady, vláda, stát, občané, všichni lžou. Všichni jsou to podvodníci …“ Slovem „stát“ šlápl našemu horlivému policistovi na kuří oko. „Tak pomalu!“ upozornil ho. „Všichni jsou špatní, jen vy jste dobrý?“[1]
Proto byl vyslán na misi do Francie. Snad ho tam poslal sám Bůh. „Jakkoliv si musíme dávat pozor, abychom gestapu nešlápli na kuří oko, nesmíme ve válečných podmínkách zapomínat na svoji lidskost,“ nabádal své mladé spolupracovníky.[2]
Štěstěna prováděla Raymondovi kanadské žertíky, dokonce mu snad i sypala písek do očí, ale nikdy mu neplivla přímo do tváře a nešlápla mu úmyslně na kuří oko: všechny Raymondovy omyly, ztráty, zrady a rány byly vždy v konečném součtu spíš komické než tragické.[3]
Bittnerová se zarazila. Hodně o tom přemýšlela a napadly ji desítky lidí, kterým šlápla na kuří oko. Mohl to být kdokoli a v redakci Blesku jsou neoblomní.[4]
