čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • šraňk

etymologie

editovat

Z německého Schranke.

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ šraňk šraňky
genitiv šraňku šraňků
dativ šraňku šraňkům
akuzativ šraňk šraňky
vokativ šraňku šraňky
lokál šraňku šraňcích
instrumentál šraňkem šraňky

význam

editovat
  1. (v obecném jazyce) závora
    • Na to přišel můj strýc, který čtyřicet let dělal práci na dráze, spouštěl a vytahoval šraňky a na hradle pak stavěl výměny, čtyřicet let pracoval jako hradlař (...)[1]

poznámky

editovat
  1. HRABAL, Bohumil. Příliš hlučná samota. 1. vyd. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0156-7. S. 25.