češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • švan-da

etymologieEditovat

Ze jména hlavní postavy divadelní hry Josefa Kajetána Tyla z roku 1847 Strakonický dudák aneb Hody divých žen, dudáka Švandy, který zažíval komické příhody, přešlo do obecného jména. Samotné jméno dudáka bylo odvozeno od německého Schwender, což vyšlo ze slovesa schwenden — „způsobit, aby něco mizelo“.[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ švanda švandy
genitiv švandy švand
dativ švandě švandám
akuzativ švandu švandy
vokativ švando švandy
lokál švandě švandách
instrumentál švandou švandami

významEditovat

  1. (hovorově) legrace, zábava
    • Na jméno každičkého hosta měl nějaký ten šikovný rým hned pohotově a vždycky, vždycinky trefil to pravé. Zkrátka byla to švanda k nepopsání. Nevěstě tekly z očí slzičky smíchem.[2]

synonymaEditovat

  1. legrace, zábava, bžunda, psina, hlína, prča, (vulgárně) prdel

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. JANKO, Josef. Vak a Švanda. Naše řeč, 1947, roč. 31, čís. 7-8, s. 159. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 101.