švanda

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃvanda]

dělení

• švan-da

etymologie

Ze jména hlavní postavy divadelní hry Josefa Kajetána Tyla z roku 1847 Strakonický dudák aneb Hody divých žen, dudáka Švandy, který zažíval komické příhody, přešlo do obecného jména. Samotné jméno dudáka bylo odvozeno od německého Schwender, což vyšlo ze slovesa schwenden — „způsobit, aby něco mizelo“.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	švanda	švandy
genitiv	švandy	švand
dativ	švandě	švandám
akuzativ	švandu	švandy
vokativ	švando	švandy
lokál	švandě	švandách
instrumentál	švandou	švandami

význam

1. (hovorově) legrace, zábava
   • Na jméno každičkého hosta měl nějaký ten šikovný rým hned pohotově a vždycky, vždycinky trefil to pravé. Zkrátka byla to švanda k nepopsání. Nevěstě tekly z očí slzičky smíchem.

synonyma

1. legrace, zábava, bžunda, psina, hlína, prča, (vulgárně) prdel

související

• švandička