žvátorný

čeština

výslovnost

• IPA: [ʒvaːtɔrniː]

dělení

• žvá-tor-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	žvátorný	žvátorný	žvátorná	žvátorné	žvátorní	žvátorné	žvátorné	žvátorná
genitiv	žvátorného	žvátorného	žvátorné	žvátorného	žvátorných	žvátorných	žvátorných	žvátorných
dativ	žvátornému	žvátornému	žvátorné	žvátornému	žvátorným	žvátorným	žvátorným	žvátorným
akuzativ	žvátorného	žvátorný	žvátornou	žvátorné	žvátorné	žvátorné	žvátorné	žvátorná
vokativ	žvátorný	žvátorný	žvátorná	žvátorné	žvátorní	žvátorné	žvátorné	žvátorná
lokál	žvátorném	žvátorném	žvátorné	žvátorném	žvátorných	žvátorných	žvátorných	žvátorných
instrumentál	žvátorným	žvátorným	žvátornou	žvátorným	žvátornými	žvátornými	žvátornými	žvátornými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	žvátorný
komparativ	žvátornější
superlativ	nejžvátornější

význam

1. (nářečně, expresivně) upovídaný
   • Pak ze stodoly hlas staré Lokvencky a hned smích všech ostatních mlatců. Žvátorná babka jistě jim řekla něco veselého.