κωλογλείφτης

řečtina

výslovnost

• IPA: [ko.lo'ɣlif.tɪs]

etymologie

Kompozitum složené ze základů κώλος — prdel + γλείφτης — patolízal, pochlebník.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	κωλογλείφτης	κωλογλείφτηδες
genitiv	κωλογλείφτη	κωλογλείφτηδων
akuzativ	κωλογλείφτη	κωλογλείφτηδες
vokativ	κωλογλείφτη	κωλογλείφτηδες

význam

1. (vulgárně) patolízal, vlezdoprdelka, řiťolezec, rektální alpinista, vlezdoprdelista

synonyma

1. γλειψιματίας, γλείφτης, γυμνοσάλιαγκας

související

• κωλογλείφτρια
• κωλος
• κωλογλείφτικα
• κωλογλείφτικος
• κωλογλείφτισσα
• γλείφτης