staroslověnština editovat

etymologie editovat

Z praslov. *vôlsъ; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.

Srov. čes., sloven. vlas; pol. włos; hluž. włós; dluž. łos; rus., ukr. во́лос; běl. во́лас; bulh. влас; srbochorv. vlȃs; slovin. lȃs.[2]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský
  • o-kmenová deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ власъ власа власи
genitiv власа власѹ власъ
dativ власѹ власома власомъ
akuzativ власъ власа власъі
vokativ власє власа власи
lokál власѣ власѹ власѣхъ
instrumentál власомь власома власъі

význam editovat

  1. vlas, chlup
    • вамъ жє и власи главъі вьси ищьтєни сѫтъ – U vás pak jsou spočteny i všechny vlasy na hlavě. [Mt 10, 30 – Zogr Mar]
    • нє можєши власа ѥдиного бѣла ли чрьна сътворити – Nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal. [Mt 5, 36 – Zogr Mar]
  2. pl. - žíněné roucho, žínice
    • бѣ жє иоанъ обльчєнъ власъі вєльбѫжди – Jan byl oděn velbloudí srstí. [Mk 1, 6 – Zogr Mar Sav Bojan Ostr]

související editovat

poznámky editovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "волос".