Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
---|
nominativ
|
друг
|
друзья́
|
---|
genitiv
|
дру́га
|
друзе́й
|
---|
dativ
|
дру́гу
|
друзья́м
|
---|
akuzativ
|
дру́га
|
друзе́й
|
---|
instrumentál
|
дру́гом
|
друзья́м
|
---|
lokál
|
дру́гу
|
друзья́х
|
---|
- přítel, kamarád
- Это мой искренний, едва ли не лучший друг, сказал он Вронскому. – Je to můj opravdový, ne-li nejlepší přítel, řekl Vronskému.[1]
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
---|
nominativ
|
друг
|
другови
|
---|
genitiv
|
друга
|
другова
|
---|
dativ
|
другу
|
друговима
|
---|
akuzativ
|
друга
|
другове
|
---|
vokativ
|
друже
|
другови
|
---|
instrumentál
|
другом
|
друговима
|
---|
lokál
|
другу
|
друговима
|
---|
- přítel, kamarád
- soudruh (v komunistickém smyslu)
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
---|
nominativ
|
друг
|
дру́зі
|
---|
genitiv
|
дру́га
|
дру́зів
|
---|
dativ
|
дру́гу, дру́гові
|
дру́зям
|
---|
akuzativ
|
дру́га
|
дру́зів
|
---|
instrumentál
|
дру́гом
|
дру́зям
|
---|
lokál
|
дру́гу, дру́гові
|
дру́зях
|
---|
vokativ
|
дру́же
|
дру́зі
|
---|
- přítel, kamarád, druh