staroslověnština editovat

etymologie editovat

Z praslov. *gvě̄zdà; paradigma přízvuku (b);[1] rod ženský; ā-kmenová deklinace.

Srov. čes. hvězda; sloven. hviezda; pol. gwiazda; hluž. hwězda; dluž. gwězda; rus. звезда́ - pl. звёзды; ukr. звiзда́; bulh. звезда́; srbochorv. zvijézda; slovin. zvézda.[2]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský
  • ā-kmenová deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ ѕвѣзда ѕвѣздѣ ѕвѣздъі
genitiv ѕвѣздъі ѕвѣздѹ ѕвѣздъ
dativ ѕвѣздѣ ѕвѣздама ѕвѣздамъ
akuzativ ѕвѣздѫ ѕвѣздѣ ѕвѣздъі
vokativ ѕвѣздо ѕвѣздѣ ѕвѣздъі
lokál ѕвѣздѣ ѕвѣздѹ ѕвѣздахъ
instrumentál ѕвѣздоѭ ѕвѣздама ѕвѣздами

význam editovat

  1. hvězda
    • и бѫдѫтъ знамєниꙗ въ слъньци и лѹнѣ и ѕвѣздахъ – Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách. [L 21, 25 – Mar As Ostr]
    • слъньцє помрачитъ сѧ • и лѹна нє дастъ свѣта своѥго • и ѕвѣздъі съпадѫтъ съ нєбєсє – Zatmí se slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe ... [Mk 13, 24 – Zogr Mar]

související editovat

poznámky editovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. ТРУБАЧЁВ, Олег Николаевич. Этимологический словарь славянских языков. Наука, Москва 1974-2010.