Christus
latina
editovatvýslovnost
editovat
etymologie
editovatZe starořeckého χριστός — „pomazaný“, kalku hebrejského מָשִׁיחַ (mašiach).[1]
podstatné jméno
editovat- rod mužský (maskulinum)
- 2. deklinace (o-kmeny)
- vlastní jméno
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | Christus | — |
| genitiv | Christī | — |
| dativ | Christō | — |
| akuzativ | Christum | — |
| vokativ | Christe | — |
| ablativ | Christō | — |
význam
editovatsouvisející
editovatněmčina
editovatvýslovnost
editovatpodstatné jméno
editovat- rod mužský
- vlastní jméno
skloňování
editovat| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | der Christus | — |
| genitiv | Christi / des Christus' | — |
| dativ | dem Christus / (archaicky) Christo | — |
| akuzativ | den Christus / (archaicky) Christum | — |
význam
editovatsouvisející
editovatslovní spojení
editovatpoznámky
editovat- ↑ SÝKORA, Jan Ladislav. Ježíš Kristus. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1898. s:Ottův slovník naučný/Ježíš Kristus Díl 13, s. 326.