Olomouc

čeština editovat

výslovnost editovat

IPA: [ˈʔɔlɔmɔʊ̯t͡s]

dělení editovat

Olo-mouc

etymologie editovat

Město dostalo jméno po hradu, který je poprvé zaznamenán k roku 1046 jako Olmuc.^[1] V Kosmově kronice k roku 1055 uváděno jako Olomuc, Olomuz, Olomucz.^[1] (Vše nutno číst jako Olomúc.^[1]) Z roku 1150 jsou známy zápisy arabských kupců (Olmjzz, Almjzz).^[1] Původ jména Olomouc není zcela jasný.^[1] Obvykle se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc vznikla ze slovanského -mǫt + jЪ, staročeské -múc souviselo se slovesem mútit, tj. „hlučet“ (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná)^[1], první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale).^[1] Tato konstrukce ale nedává významový smysl.

Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút,^[1] jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -j, asimilovanou v -c a znamenalo by "Olomútův (hrad)" (podobně Bolelouc - Bolelútův majetek). Osobní jméno Olomút ale není doloženo^[1] a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont)^[1] či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara)^[1] , ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.^[1]

varianty editovat

(familiárně, lidově, v obecném jazyce) Olmík, Olm
(nářečně) Holomóc
(zastarale) Olomúc, Holomouc

podstatné jméno editovat

rod ženský
vlastní jméno

skloňování editovat

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Olomouc	Olomouce
genitiv	Olomouce	Olomoucí
dativ	Olomouci	Olomoucím
akuzativ	Olomouc	Olomouce
vokativ	Olomouci	Olomouce
lokál	Olomouci	Olomoucích
instrumentál	Olomoucí / (nářečně) Olomoucem	Olomoucemi

význam editovat

město na Moravě
- Bydlím v Olomouci.

překlady editovat

město na Moravě
- arabština: أولوموتس
- čínština: 奥洛穆茨
- japonština: オロモウツ
- latina: Eburum, Olomucium
- litevština: Olomoucas
- lotyština: Olomouca
- maďarština: Olmütz, (archaicky) Alamóc
- němčina: Olmütz s
- polština: Ołomuniec m
- ruština: Оломоуц m
- slovenština: Olomouc m
- slovinština: Olomouc m
- turečtina: Olomuts

související editovat

poznámky editovat

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-08-28]. Heslo Olomouc.
Ve východních nářečích se vyskytuje také v rodě mužském se skloňováním podle vzoru stroj.^[2]

↑ ^1,00 ^1,01 ^1,02 ^1,03 ^1,04 ^1,05 ^1,06 ^1,07 ^1,08 ^1,09 ^1,10 ^1,11 LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 221-222.
↑ POLÍVKOVÁ, Alena. Poznámka o rodu místních jmen typu Olomouc, Boleslav, Litomyšl. Naše řeč, 1978, roč. 61, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy editovat

Článek Olomouc ve Wikipedii

[zjč-1] 1,00 ^1,01 ^1,02 ^1,03 ^1,04 ^1,05 ^1,06 ^1,07 ^1,08 ^1,09 ^1,10 ^1,11 LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 221-222.

[Polivkova-2] POLÍVKOVÁ, Alena. Poznámka o rodu místních jmen typu Olomouc, Boleslav, Litomyšl. Naše řeč, 1978, roč. 61, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

[1]

[2]