žlutit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒlʊcɪt]

dělení

• žlu-tit

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	žlutím	žlutíš	žlutí	žlutíme	žlutíte	žlutí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	žluť	žluťme	žluťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	žlutil	žlutila	žlutilo	žlutili	žlutily	žlutila
trpné	žlucen	žlucena	žluceno	žluceni	žluceny	žlucena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	žlutě	žlutíc	žlutíce

význam

1. barvit na žluto

související

• žlucení
• zažlutit
• odžlutit
• žluť
• žlutý