staroslověnština editovat

etymologie editovat

Z praslov. *kolě̀no; paradigma přízvuku (a);[1] rod střední; o-kmenová deklinace.

Srov. čes., sloven. kоlеnо; pol. kоlаnо; hluž. kоlеnо; dluž. kóleno; rus. коле́но; ukr. колíно; bulh. коля́но; srbochorv. kòleno; slovin. koléno.[2]

podstatné jméno editovat

  • rod střední
  • o-kmenová deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ колѣно колѣнѣ колѣна
genitiv колѣна колѣнѹ колѣнъ
dativ колѣнѹ колѣнома колѣномъ
akuzativ колѣно колѣнѣ колѣна
vokativ колѣно колѣнѣ колѣна
lokál колѣнѣ колѣнѹ колѣнѣхъ
instrumentál колѣномь колѣнома колѣнъі

význam editovat

  1. koleno
    • и исходѧщѹ ѥмѹ на пѫть придє ѥдинъ и поклонь сѧ ѥмѹ на колѣнѹ въпрашаашє и – Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho. [Mk 10, 17 – Mar]
    • колѣнѣ мои изнєможєтє отъ поста • и плъть моꙗ измѣни сѧ олѣꙗ ради – V kolenou se podlamuji postem, bez oleje chátrá moje tělo. [Žalm 108 (109), 24 – PsSin]
  2. pokolení, kmen
    • сѧдєтє и въі на дъвою на дєсѧтє прѣстолѹ • сѫдѧщє обѣма на дєсѧтє колѣнома издраилѥвома – Usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele. [Mt 19, 28 – Mar As Ostr]

srovnej editovat

  1. плємѧ

související editovat

poznámky editovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "колено".