čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • Pra-ha

etymologie editovat

Nejstarší známá podoba jména (Farāga nebo Barāga) je doložena ve zprávě arabskožidovského kupce Ibrahíma ibn Jakúba k roku 965.[1] V nejstarších zápisech se vyskytuje latinské Praga, v němčině Prag, v obou případech tedy došlo k převzetí jména ještě před hláskovou změnou g v h, tedy před koncem 12. století.[1]

Původ slova Praha není dodnes zcela uspokojivě vysvětlen.[1] Existuje několik teorií: ze základu práh (praslovansky *porgъ) a to podle prahů (tedy peřejí) ve Vltavě nebo v potoku Brusnici, popř. podle prahů, tj. trámů v hatích přes vltavský brod.[1] Další možný původ je ze slovesného základu: od pražiti (vypalovat, myšleno odstraňovat lesní porost ohněm) nebo prahnouti (být suchý, vysychat, stávat se vyprahlým) — pak by jméno praha znamenalo „místo vyprahlé sluncem“.[1] Dle bohemisty Ivana Lutterera je nejpravděpodobnější etymologie poslední (místo suché, vyprahlé), tedy že (pražský) hrad byl založen na vysychající břidličné půdě.[1] Vedle toho existuje ještě řada jiných teorií, více či méně fantastických. Možný je též původ předslovanský.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Praha Prahy
genitiv Prahy Prah
dativ Praze Prahám
akuzativ Prahu Prahy
vokativ Praho Prahy
lokál Praze Prahách
instrumentál Prahou Prahami

význam editovat

  1. hlavní město Česka
    • Bydlím v Praze.
  2. (přeneseně) političtí zástupci Česka
  3. kopec v Brdech

překlady editovat

  1. město

synonyma editovat

  1. (brněnský hantec) Prágl[2], Švédsko[3], (zkratkou) Pha

související editovat

finština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈprɑhɑ]

dělení editovat

  • Pra-ha

podstatné jméno editovat

  • vlastní jméno

skloňování editovat

skloňování podle vzoru kala
Substantivum singulár plurál
nominativ Praha
genitiv Prahan
akuzativ Prahan
Praha
partitiv Prahaa
essiv Prahana
translativ Prahaksi
inessiv Prahassa
elativ Prahasta
illativ Prahaan
adessiv Prahalla
ablativ Prahalta
allativ Prahalle
abessiv Prahatta
komitativ
instruktiv

význam editovat

  1. Praha

související editovat

hornolužická srbština editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ Praha
genitiv Prahi
dativ Praze
akuzativ Prahu
vokativ Praha
lokál Praze
instrumentál Prahu

význam editovat

  1. Praha
    • Z Budyšina je bliže do Prahi hač do Berlina. – Z Budyšína je do Prahy blíž než do Berlína.[4]

litevština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • Pra-ha

podstatné jméno editovat

  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ Praha
genitiv Prahos
dativ Prahai
akuzativ Prahą
instrumentál Praha
lokál Prahoje
vokativ Praha

význam editovat

  1. Praha

norština (bokmål) editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈpraːha]

dělení editovat

  • Pra-ha

podstatné jméno editovat

  • vlastní jméno

význam editovat

  1. Praha

slovní spojení editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 244-245.
  2. KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „Prágl“, s. 156.
  3. KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „Švédi, Švédsko“, s. 166.
  4. Serbsko-čěske styki sej zbližili. Společnost přátel Lužice, 2010-04-10, [cit. 2012-07-07]. Dostupné online.

externí odkazy editovat

  •   Článek Praha ve Wikipedii