Konkrétně u varianty burák se výklad rozchází s výkladem Rejzka, podle kterého je tato varianta přejatá Preslem z polského burak, jež podle něj nemá přesvědčivý výklad. Česká varianta souvisí i podle Vasmera s polsko-ukrajinskou variantou burak – бурак. Podle Vasmera a Elektronického slovníku staré češtiny jsou románského původu (Vasmer: střednělatinské borāgo nebo italské borragine, brutnák lékařský; ESSČ: taktéž latinské borago). Rejzek ale uvádí význam slova burák jako krmná řepa, Vasmer cukrová řepa, ale ESSČ brutnák lékařský. Rejzek navíc mlčí o variantách borák a burág, přičemž borák je varianta podle ESSČ nejobvyklejší.[7][8][9] Není tak jisté, zda má ESSČ na mysli etymologicky stejné slovo jako Rejzek a Vasmer.
↑Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN80-200-0654-0. Heslo „mapa: krmná řepa“, s. 283.
↑ 3,03,13,2Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN80-200-0654-0. Heslo „krmná řepa“, s. 284.
↑ 4,04,1Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN80-200-0654-0. Heslo „krmná řepa“, s. 285.
↑MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „burgundka“, s. 77.
↑HEJCMAN, Michal. Přednáška: Okopaniny. Praha : [cit. 2014-08-13]. Dostupné online.
↑REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN80-85927-85-3. Heslo „burák²“, s. 98.
↑VAJDLOVÁ, Miloslava, a kol. Elektronický slovník staré češtiny. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, rev. 2014-02-26, [cit. 2014-08-13]. Kapitola borák.
↑VASMER, Maks. Etymologický slovník ruského jazyka. . Heslo бурак.