čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [xrɔmiː]

dělení editovat

  • chro-mý

přídavné jméno editovat

  • tvrdé

skloňování editovat

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ chromý chromý chromá chromé chromí chromé chromé chromá
genitiv chromého chromého chromé chromého chromých chromých chromých chromých
dativ chromému chromému chromé chromému chromým chromým chromým chromým
akuzativ chromého chromý chromou chromé chromé chromé chromé chromá
vokativ chromý chromý chromá chromé chromí chromé chromé chromá
lokál chromém chromém chromé chromém chromých chromých chromých chromých
instrumentál chromým chromým chromou chromým chromými chromými chromými chromými

stupňování editovat

stupeň tvar
pozitiv chromý
komparativ chromější
superlativ nejchromější

význam editovat

  1. (člověk či živočich) mající vážně poškozené dolní končetiny
    • Na okraji cesty ležel chromý stařec.
    • Mě nosí chromá kobyla, jiná na mě nezbyla - ať si kulhá do svahu, má vytrvalost, srdce, věrnost, odvahu.[1]
  2. vážně poškozený (končetina)
    • Chromou rukou si přidržoval bochník chleba a zdravou rukou jej krájel.

překlady editovat

  1. chromý člověk

antonyma editovat

  1. zdravý

související editovat

poznámky editovat

  1. Radůza: Dědek (2006)