Možná hledáte dej.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • děj

etymologie editovat

Z praslovanského *dějati („činit“), které není doloženo, ale zkonstruováno pomocí historicko-srovnávací metody.[1] Srovnej též s dít se (3. os. sg. děje se).

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ děj děje
genitiv děje dějů
dativ ději dějům
akuzativ děj děje
vokativ ději děje
lokál ději dějích
instrumentál dějem ději

význam editovat

  1. událost či sled událostí probíhající na určitém místě v určitém čase
    • Debata se týkala politických dějů kolem 17. listopadu 1989.
  2. příběh obsažený v literárním, divadelním či filmovém díle
    • Děj filmu se odehrává za druhé světové války.
    • Celý děj hry je postaven na jednoduché zápletce.
  3. (v přírodních vědách) proces, při kterém se mění stav systému
    • Při adiabatickém ději nedochází k výměně tepla s okolím.
  4. (v jazykovědě) obecný význam slovesa použitého ve větě, nebo věty jako celku
    • Předmět ve větě vyjadřuje osobu, zvíře, nebo věc, které jsou slovesným dějem zasaženy.
    • Vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, při které může nastat děj věty hlavní.

překlady editovat

  1. událost
  2. příběh, zápletka
  3. proces

synonyma editovat

  1. událost, dění
  2. příběh, zápletka
  3. proces

související editovat

sloveso editovat

význam editovat

  1. rozkazovací způsob slovesa dít

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „děj“, s. 125.

externí odkazy editovat

  •   Článek Děj ve Wikipedii
  •   Téma Děj ve Wikicitátech