polština editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Ze středohornoněmeckého kerunge. Srovnej moderní německé Kehrung.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ kierunek kierunki
genitiv kierunku kierunków
dativ kierunkowi kierunkom
akuzativ kierunek kierunki
instrumentál kierunkiem kierunkami
lokál kierunku kierunkach
vokativ kierunku kierunki

význam editovat

  1. směr

související editovat