klika
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈklɪka]
dělení editovat
- kli-ka
podstatné jméno (1) editovat
- rod ženský
etymologie editovat
Všeslovanské slovo vycházející ze staročeského kľuka, to z praslovanského *kľuka,[1] utvořeného příponou -ka od indoevropského *klēu („hák“).[2] Srovnej klíč, klíčit.
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | klika | kliky |
genitiv | kliky | klik |
dativ | klice | klikám |
akuzativ | kliku | kliky |
vokativ | kliko | kliky |
lokál | klice | klikách |
instrumentál | klikou | klikami |
význam editovat
- držadlo, které slouží k otevírání nebo zavírání dveří
- Klika ztěžka zavrzala a ve dveřích se objevila mohutná shrbená postava.
- otáčivá páka u některých mechanismů
- Dříve se motor automobilů roztáčel pomocí kliky.
- součást jízdního kola přenášející pohyb z pedálů na středovou osu
překlady editovat
související editovat
podstatné jméno (2) editovat
- rod ženský
etymologie editovat
Z francouzského clique.
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | klika | kliky |
genitiv | kliky | klik |
dativ | klice | klikám |
akuzativ | kliku | kliky |
vokativ | kliko | kliky |
lokál | klice | klikách |
instrumentál | klikou | klikami |
význam editovat
- (hanlivě) uskupení lidí prosazující své společné zájmy
- Tu kliku je potřeba zastavit dříve, než se jí podaří získat vliv.
překlady editovat
podstatné jméno (3) editovat
- rod ženský
etymologie editovat
Z německého Glück.
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | klika | kliky |
genitiv | kliky | klik |
dativ | klice | klikám |
akuzativ | kliku | kliky |
vokativ | kliko | kliky |
lokál | klice | klikách |
instrumentál | klikou | klikami |
význam editovat
- (hovorově) štěstí
- To jsem měl ale kliku! Přijít o deset minut dřív, bylo by to se mnou špatně dopadlo…
překlady editovat
související editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-12-01]. Heslo klika.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „klika1“, s. 256.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „klika1“, s. 276.
externí odkazy editovat
- Rozcestník Klika ve Wikipedii