kořen

Možná hledáte koreň nebo kořeň.

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔr̝ɛn],  kořen^{? • info}

dělení

• ko-řen

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kořen	kořeny
genitiv	kořene / kořenu	kořenů
dativ	kořeni / kořenu	kořenům
akuzativ	kořen	kořeny
vokativ	kořeni	kořeny
lokál	kořeni / kořenu	kořenech
instrumentál	kořenem	kořeny

význam

1. podzemní část rostliny, pomocí které přijímá vodu a živiny z půdy
2. (v jazykovědě) nedělitelná část slova nesoucí jeho základní význam
3. (v matematice) hodnota proměnné, pro kterou je výraz nulový

překlady

1. podzemní část rostliny

   • angličtina: root
   • finština: juuri
   • francouzština: racine ž
   • italština: radice ž
   • latina: radix ž
   • litevština: šaknis ž
   • němčina: Wurzel ž
   • polština: korzeń m
   • ruština: корень m
   • řečtina: ρίζα ž
   • slovenština: koreň m
   • staroslověnština: корєнь m
   • španělština: raíz ž
   • švédština: rot c
   • ukrajinština: корінь m
2. v jazykovědě

   • italština: radice ž
   • litevština: šaknis ž
   • polština: temat m
   • řečtina: ρίζα ž
3. v matematice

   • italština: radice ž
   • litevština: šaknis ž
   • polština: pierwiastek m
   • řečtina: ρίζα ž

synonyma

1. (zdrobněle) kořínek
2. —
3. —

související

• kořenový
• kořínek
• kořenáč
• zakořenit
• zakořeněný

slovní spojení

• zapustit kořeny

sloveso

• nedokonavé

význam

1. příčestí trpné jednotného čísla mužského rodu slovesa kořit

externí odkazy

• Rozcestník Kořen (rozcestník) ve Wikipedii
• Téma Kořen ve Wikicitátech