čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈksɪndl]

dělení editovat

  • ksindl

etymologie editovat

Z německého Gesindel téhož významu, což je varianta původního Gesindechasa, čeleď, služebnictvo. To pochází přes starohornoněmecké gasindi z předpokládaného pragermánského *gasinþiją vzniklého na základě praindoevropského kořene *sent- (s významem "poslat, posílat"). Takto vzdáleně příbuzné např. s anglickým send či nizozemským zenden.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ksindl ksindly
genitiv ksindlu ksindlů
dativ ksindlu ksindlům
akuzativ ksindl ksindly
vokativ ksindle ksindly
lokál ksindl ksindlech
instrumentál ksindlem ksindly

význam editovat

  1. (hanlivě, vulgárně) luza, banda
    • U nás ve vojsku je jiná disciplína než u vás. Váš car je ksindl, ale náš car je otevřená hlava.[1]
  2. (hanlivě, vulgárně) podřadná, nekvalitní věc[2]

synonyma editovat

  1. chátra, sběř, lůza, sebranka
  2. aušus, zmetek

poznámky editovat

  1. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  2. HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 217.