mrdat

čeština editovat

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	mrdám	mrdáš	mrdá	mrdáme	mrdáte	mrdají

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	mrdej	mrdejme	mrdejte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	mrdaje	mrdajíc	mrdajíce

(zastarale) (původní význam) rychle se hýbat, vrtět, kroutit
- Tam ležel pes Argos, pln klíšťů. Když tehdy Odyssewa, blízko jsoucího, čenichal, mrdal ocasem, i obě uši sklopil, …^[1]
(mrdat + s kým) (nebo tranzitivně) (vulgárně) souložit
- Tak tu bych nikdy nemrdal - ještě by mě zalehla.
- Hele, mrdat si můžu s kým chci - do toho straně a vládě ani flanďákům nic není.
(mrdat + na) (vulgárně) kašlat na někoho či něco
- Mrdat na tebe!
- Už na to prosim tě mrdej a pojď! Nebo nám to zase ujede.
(vulgárně, expresivně) nadávat, silně kárat
- Dnes mě šéf kvůli nesplněným úkolům celé dopoledne pěkně mrdal!
(vulgárně) špatně zacházet
- Musíš mi s tím pořád tak mrdat? Kdo to má po tobě furt zalepovat!
(vulgárně) dělat něco moc dlouho
- Mrdal jsem se s tím celý večer!
(vulgárně) kazit se, nedařit se
- Pěkně se ti to tam mrdá, hleď to spravit!
(vulgárně) štvát
- Už mě to pěkně mrdá!

↑ HOMÉROS a Antonín LIŠKA. Homérowa Odyssea. Praha: W. Hess, 1848, s. 212. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d9c2aef0-90af-11e6-89b1-5ef3fc9ae867