Možná hledáte padlá, padlą nebo pádla.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • pad-la

podstatné jméno editovat

  • nesklonné

etymologie editovat

Slovo je odvozeno od výstřelu děla umístěného na městských hradbách, jež v Praze kdysi ohlašovalo pravé poledne (znamená „padla rána“). Za dobré viditelnosti kdysi astronom v Meridiánové síni na Astronomické věži Klementina každý den měřil průchod Slunce rovinou místního pražského meridiánu (poledníku). Jakmile paprsek Slunce prošel měřicí štěrbinou na astronomické věži, mávl astronom z ochozu věže praporem na dělostřelce na hradbách, kteří po jeho signálu odpálili ránu z hmoždíře a tím tak celé Praze ohlásili pravé astronomické poledne (jednalo se o relativně přesnou metodu měření času). Výstřel z děla byl signálem pro zvoníky všech pražských kostelů, kteří začali „zvonit poledne“.[1][2]

význam editovat

  1. (v obecném jazyce) konec,[3] zejména pracovní směny (obvykle ve frázích mít padla, dát padla)
    • Možná nejlíp se tady má [oslice] Fiona. Hřeje se v solidním kožichu, furt ji někdo cpe dobrotami, hladí a po osmi hodinách má padla. A odchod do teplé stáje.[4]

synonyma editovat

  1. (zastarale, v obecném jazyce) fajrum, fajrumt, fajrunt,[5] fajruňk,[6] fajront[7]

fráze a idiomy editovat

sloveso editovat

význam editovat

  1. příčestí minulé jednotného čísla ženského rodu a množného čísla středního rodu slovesa padnout
    • Padla kosa na kámen.

valonština editovat

příslovce editovat

význam editovat

  1. později

související editovat

poznámky editovat

  1. Praga Astronomica s popisem měření času v Astronomické věži Klementina
  2. STAŇKOVÁ, Jaroslava; ŠTURSA, Jiří; VODĚRA, Svatopluk. Pražská architektura : významné stavby jedenácti století. 1. vyd. Praha : [s.n.], 1991. 355 s. ISBN 80-900209-6-8.
  3. OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého : Slovník nekonvenční češtiny 1945–1989. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha, Litomyšl : Paseka, 2005. 501 s. ISBN 80-7185-638-X. Heslo „Konec“, s. 121.
  4. Advent v Plzni voní svařákem, novinky.cz 15. 12. 2010
  5. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2013-10-01]. Heslo fajrum.
  6. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2013-10-01]. Heslo fajruňk.
  7. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. S. 161.
  8. OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého : Slovník nekonvenční češtiny 1945–1989. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha, Litomyšl : Paseka, 2005. 501 s. ISBN 80-7185-638-X. Heslo „Zanechat (čeho)“, s. 372.