svítit

čeština

výslovnost

• IPA: [sviːcɪt]
•  svítit^{? • info}

dělení

• sví-tit

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	svítím	svítíš	svítí	svítíme	svítíte	svítí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	sviť	sviťme	sviťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	svítil	svítila	svítilo	svítili	svítily	svítila
trpné	svícen	svícena	svíceno	svíceni	svíceny	svícena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	svítě	svítíc	svítíce

význam

1. vydávat světlo
   • Slunce dnes krásně svítí.
2. být nápadný
   • Jeho zrzavé vlasy svítí do dálky.

překlady

1. vydávat světlo

   • angličtina: shine
   • bulharština: светя
   • esperanto: lumi
   • francouzština: éclairer, briller
   • italština: splendere
   • latina: lucere
   • litevština: šviesti
   • lotyština: starot
   • němčina: scheinen
   • nizozemština: schijnen
   • polština: świecić
   • slovenština: svietiť
   • švédština: lysa, skina
   • žemaitština: žibitė
2. —

synonyma

1. zářit
2. zářit, lesknout se

související

• světlo
• svícení
• svíce, svíčka
• nasvítit, posvítit, prosvítit, rozsvítit, zasvítit
• nedá se svítit