čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • vo-lit

etymologie editovat

Všeslovanské. Polské woleć 'chtít raději, dávat přednost', ruské starší волить (vóliť) 'chtít, přát si', slovinské volíti volit, chorvatské vòljeti, staroslověnské волити (voliti) chtít, mít rád. Praslovanské *voliti 'vyjadřovat svou vůli' úzce souvisí s *vol’a (viz vůle). Odpovídá mu gótské waljan 'vybírat', staroislandské velja, německé wählen téhož významu i sanskrtské varáyati 'volí, vybírá si', vše od opětovacího slovesa tvořeného od základního indoevropského *uel- chtít, přát si.[1]

sloveso editovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas volím volíš volí volíme volíte volí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
vol volme volte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné volil volila volilo volili volily volila
trpné volen volena voleno voleni voleny volena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný vole volíc volíce

význam editovat

  1. provádět výběr z několika možností
    • Dostal se svou vinou do mezní situace a byl nucen volit mezi dvěma zly.
  2. vybírat kandidáty ve volbách
    • V letošních komunálních volbách občané volili především nezávislé kandidáty.

překlady editovat

  1. vybírat z více možností
  2. účastnit se voleb

synonyma editovat

  1. vybírat
  2. hlasovat

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „volit“, s. 719.