wykształcenie
polština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˌvɨkʃtawˈt͡sɛ̃ɲɛ]
podstatné jméno editovat
skloňování editovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | wykształcenie | |
| genitiv | wykształcenia | |
| dativ | wykształceniu | |
| akuzativ | wykształcenie | |
| instrumentál | wykształceniem | |
| lokál | wykształceniu | |
| vokativ | wykształcenie |
význam editovat
- vzdělání
- Miał wykształcenie humanistyczne, z matematyką zawsze był na bakier. – Měl humanitní vzdělání, s matematikou ovšem byl na štíru.
- vyvinutí, vývoj, utvoření
- U ptaków doszło do wykształcenia się piór. – U ptáků došlo k utvoření peří.