Možná hledáte znať.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • znát

sloveso editovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní
  • zápor: neznat

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas znám znáš zná známe znáte znají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
znej znejme znejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné znal znala znalo znali znaly znala
trpné znán znána znáno znáni znány znána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný znaje znajíc znajíce

význam editovat

  1. mít vědomost nebo představu o něčem pramenící ze zkušeností
    • Zná všechna pravidla, která má znát.
    • Po lovu jedli páni v lese v myslivně a sluhové házeli lidem zbytky, a ti se o ně prali. Jednou jim cosi hodili, byly to nejspíš makaróny; lidé to neznali a říkali tomu hlísty, ale to jim bylo jedno, rvali se o to jako zvěř.
  2. být s někým seznámen
    • Zná každého, kdo přišel.
    • Víc pan Vojtíšek po Malé Straně nežebral. Za řekou ovšem také nemohl chodit od domu k domu, neznali ho tam lidé a neznali policajti. Usadil se na Křížovnickém plácku u podloubíčka klementinského
  3. mít ve zvyku, mít smysl apod.
    • Když se napije, nezná míru.
    • Jak jde o peníze, tak neznám bratra.

překlady editovat

  1. mít vědomost
  2. být seznámený

související editovat

slovní spojení editovat