drť

čeština

dělení

• drť, mn. dr·ti, dr·tě

výslovnost

• IPA: [ˈdrc]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	drť	drti/drtě
genitiv	drti/drtě	drtí
dativ	drti	drtím
akuzativ	drť	drti/drtě
vokativ	drti	drti/drtě
lokál	drti	drtích
instrumentál	drtí	drtěmi

význam

1. rozdrcená hmota

   Vykopaný odvodňovací příkop byl naplněn štěrkovou drtí.

sloveso

1. rozkazovací způsob jednotného čísla slovesa drtit

   Při přípravě bramborové kaše raději brambory drť opatrně, ať se nezašpiníš.

poznámky

• Internetová jazyková příručka: drť. Ústav pro jazyk český AV ČR, rev. 27. 8. 2007, [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (česky)