Diskuse k Wikislovníku:Formát hesla: Porovnání verzí

m
Editace uživatele "78.39.112.93" vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je "Juandev"
m (Editace uživatele "78.39.112.93" vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je "Juandev")
[[Wikislovník diskuse:Formát hesla/Archiv|Archiv starších diskusí]]
 
== Návrhy na úpravu ==
I like what you guys are usually up too. This kind of clever work and exposure! Keep up the amazing works guys I've added you guys to my blogroll. edcbgddadbgddegf
 
=== sekce výslovnost ===
Stávající stav uvádí tento doporučený formát:<pre>
=== výslovnost ===
* {{IPA|výslovnost}}, {{Audio|soubor.ogg|heslo}}
==== homofony ====
* [[homofon]]</pre>
#Připadá mi nesmyslné, mít informace o výslovnosti formátovány jako neuspořádaný (=odrážkový) seznam o jedné položce, do níž pak vložíme všechny informace oddělené čárkou.
#Z doporučení není zřejmé jak postupovat, existuje-li více přípustných výslovností (německá/rakouská, britská/americká, sefardská/aškenázská/jemenitská apod.) Šablona {{Šablona|IPA}} sice umožňuje vložení až čtyř parametrů (což by se v době modulů dalo bez problému rozšířit na neurčito), ale tento způsob je značně nepraktický.
#*Neumožňuje označit, o jakou variantu výslovnosti se jedná,
#*neumožňuje propojení jednotlivých zápisů IPA s odpovídajícím audio souborem,
#*neumožňuje propojení jednotlivých variant (IPA/audio/obojí) s odpovídajícími homofony,
#*komplikuje vkládání zdrojů, je-li variant více.
 
Můj návrh:<pre>
=== výslovnost (1) ===
* ''popis varianty/regionu''
* {{IPA|výslovnost}}<ref ... />
* {{IPA|případná další výslovnost podle jiného zdroje}}<ref ... />
* ...
* {{Audio|soubor.ogg|heslo}}
* ...
 
==== homofony ====
* [[homofon k výslovnosti (1)]]
* [[další homofon k výslovnosti (1)]]
* ...</pre>
Prosím o názory a komentáře.--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 2. 11. 2014, 10:30 (UTC)
 
:Není mi úplně jasné, zda navrhujete jenom zakotvit v doporučení formátu, jak se má výslovnost zapisovat v těchto případech, nebo to i nějak pozměnit. Výslovnost je běžně dělená podle regionů v anglických heslech, viz např. [[before]] a mnoho dalších. Zdá se Vám, že to nedostačuje? Nebo máte na mysli jiný jazyk s nějakými specifickými vlastnostmi? Možná by bylo vhodné vybrat nějaké takové heslo, které se Vám zdá sporné, a na konkrétním příkladu (třeba na diskusní stránce) ukázat navrhovanou variantu.--[[Uživatel:JOtt|JOtt]] ([[Diskuse s uživatelem:JOtt|diskuse]]) 4. 11. 2014, 13:23 (UTC)
::Nedostačuje. Jednak způsob označování regionů (nebo jiných variant) výslovnosti není uveden v doporučení, takže těžko očekávat, že ho všichni uživatelé budou dělat ausgerechnet podle vzoru [[before]]. Což by se dalo vyřešit doplněním doporučení (...a případyným vytvořením šablony nebo seznamu používaných výslovností). Já ale tento formát nepovažuji za vhodný a navrhuji ho změnit. Už v citovaném příkladu [[before]] máte v americké výslovnosti dva IPA přepisy a jen jednu nahrávku, přičemž není jasné, ke kterému přepisu se vztahuje. Podle vizuální prezentace k druhé (není od ní oddělena čárkou), podle mého ucha k první (to se ovšem dopouštím vlastního výzkumu...;) Navíc, budeme-li chtít doplnit homonymum (třeba [[B4]], viz [[w:en:B4]]), bude to IMHO akceptovatelné homonymum k výslovnosti {{IPA|bɪˈfɔː}} nebo {{IPA|bɪˈfɔːr}}, ale nikoli k {{IPA|bəˈfɔːr}}. Jiný názornější příklad z mé specializace: hebrejské slovo [[קָרָא]], jak bych si ho představoval já:<pre>
=== výslovnost (1) ===
* ''moderní izraelská''
* {{IPA|kaˈra}}
==== homonyma ====
*[[קָרָה]]
*[[כָּרָה]]
*[[קָרַע]]
=== výslovnost (2) ===
* ''aškenázská''
* {{IPA|koˈro}}
==== homonyma ====
*[[קָרָה]]
*[[כָּרָה]]
*[[כּוֹרָה]]
=== výslovnost (3) ===
* ''sefardská''
* {{IPA|qaˈra}}
==== homonyma ====
*[[קָרָה]]
</pre>
::... a jak bych ho byl nucen řešit při dodržení stávajícího pravidla (s přihlédnutím k příkladu s [[before]]):<pre>
=== výslovnost ===
* (''moderní izraelská'') {{IPA|kaˈra}}
* (''aškenázská'') {{IPA|koˈro}}
* (''sefardská'') {{IPA|qaˈra}}
==== homonyma ====
*[[קָרָה]]
*[[כָּרָה]] (pouze v aškenázské a moderní izraelské výslovnosti)
*[[קָרַע]] (pouze v moderní izraelské výslovnosti)
*[[כּוֹרָה]] (pouze v aškenázské výslovnosti)
</pre>
::První varianta mi rozhodně připadá přehlednější a zejména pro případné strojové zpracování použitelnější. Příklad je jen s transkripcí a jednou výslovností (=jeden zdroj...) ke každé variantě a homonymy, více zdrojů a audio-soubory by druhý (stávající) způsob zápisu znepřehlednily ještě víc. (v prvním [navrhovaném] způsobu by v takovém případě přibylo vždy po jedné položce do příslušného seznamu...)--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 4. 11. 2014, 20:37 (UTC)
:::Dovolím si přidat odkaz na [[生花]], kde jsem musel požádat o pomoc kolegů, protože jsem nebyl schopen podle [[Wikislovník:Formát hesla]] heslo zpracovat. Nejsem si jistý, zda po výpomoci je heslo v tomto ohledu (výslovnosti + jejich homofony + varianty zápisu některých z nich) v pořádku. Aby bylo jasné, v čem byly potíže, doporučuji se podívat do historie stránky a i na související hesla, například [[生け花]], případně související diskuse. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 4. 11. 2014, 20:55 (UTC)
 
::::Já s návrhem nemám na pohled žádný problém, ale šlo by například pro větší přehlednost udělat příklad změny v hesle [[before]] <small>(kteréžto používá písmo, kterému většina zúčastněných spíše rozumí než hebrejskému)</small>? A mohl by [[User:Danny B.|Danny B.]] či někdo jiný zjistit, kolik takových hesel s více výslovnostmi máme? [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 6. 11. 2014, 08:48 (UTC)
:::::V japonských heslech to bude více, jak polovina. Tedy, až budou dokončena. Nyní nejsou komplet. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 7. 11. 2014, 06:33 (UTC)
::::Příklad v latince uvedu, ale použiju raději zřetelnější heslo [[lever]] (v angličtině). Podle mé představy:
<pre>
=== výslovnost (1) ===
* ''britská''
* {{IPA|ˈliː.və}}
* {{Audio|en-uk-lever-2.ogg|lever (UK)}}
==== homonyma ====
*[[leaver]]
=== výslovnost (2) ===
* ''americká''
* {{IPA|ˈlevər}}
* {{Audio|II US lever.ogg|lever (USA)}}
</pre>
::::Podle stávajícího foršriftu:<pre>
=== výslovnost ===
* ''brit.'' {{IPA|ˈliː.və}}, {{Audio|en-uk-lever-2.ogg|lever (UK)}}
* ''amer.'' {{IPA|ˈlevər}}, {{Audio|II US lever.ogg|lever (USA)}}
==== homonyma ====
* [[leaver]] (pouze v britské výslovnosti)
</pre>
::::Zjištění počtu existujících hesel s více výslovnostmi bude problémové, protože jak vidíme na odkazovaných příkladech, více výslovností se uvádí několika různými způsoby. Ani mi po pravdě není moc jasné, k čemu by tato informace byla - byl by vysoký počet argumentem spíš pro, nebo spíš proti změně stávajícího doporučení? :O Pokud bychom do budoucna chtěli počty výslovnosti nějak monitorovat, pak by asi bylo lepší vytvořit pro výslovnost nějakou šablonu (což by možná vůbec bylo nejlepší řešení), zápis by pak mohl vypadat nějak takto:
<pre>
=== výslovnost ===
{{Výslovnost
|typ=britská
|ipa=ˈliː.və
|audio=en-uk-lever-2.ogg
|homofony=[[leaver]]
}}
{{Výslovnost
|typ=americká
|ipa=ˈlevər
|audio=II US lever.ogg
}}
</pre>
:::: Případně doplnit o argumenty <code>zdroj=</code>, <code>audio2=</code> (atd.), <code>homofon2=</code> (atd.)--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 7. 11. 2014, 09:12 (UTC)
::::: V japonštině bývá homofonů i více než 100. Chcete je všechny nacpat do 1 šablony? --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 7. 11. 2014, 10:48 (UTC)
:::::: Koneckonců proč ne? Modul by s tím problém mít neměl a aspoň se budou dobře počítat ;) --[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 7. 11. 2014, 10:53 (UTC)
 
Myslím, že v případech, kdy existuje více výslovností, by zavedení takovéto šablony a příslušného doporučení ve formátu hesla bylo přínosem. Jsem tedy pro. --[[Uživatel:JOtt|JOtt]] ([[Diskuse s uživatelem:JOtt|diskuse]]) 15. 11. 2014, 10:22 (UTC)
 
: '''Jsem pro.''' <small>(Něco, co <u>''ne''</u>souvisí bezprostředně: S těmi japonskými homofony bych trochu slevil, uvádět takové množství mně osobně přijde poněkud divoké.)</small> --[[Uživatel:Pyprilescu|Pyprilescu]] ([[Diskuse s uživatelem:Pyprilescu|diskuse]]) 16. 11. 2014, 19:26 (UTC)
::<small>Divoké nedivoké, ono jich prostě tolik je (u některých kombinací, u jiných kombinací je jich méně). S tím nic nenaděláš, japonština není čeština, kde jsou homofony ve srovnání s japonštinou spíše rarita...</small> --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 18. 11. 2014, 21:14 (UTC)
 
V jiných sekcích běžně zapisujeme upřesňující údaje o platnosti uvedených informací před tuto informaci, kdy s výhodou užíváme existující příznaky, lze dohledat i u zápisu výslovnosit, např. [[mother#výslovnost]]. Proč to u výslovnosti dělat jinak? --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 20. 11. 2014, 22:40 (UTC)
 
:Stávající doporučení ovšem neuvádí ani tuto možnost zápisu. To lze samozřejmě napravit, ale domnívám se, že v tomto případě to není vhodné řešení.
:Používání příznaků samo o sobě považuji za žádoucí (a beru to jako podnět pro tvorbu případné šablony), nicméně nepovažuji za vhodné házet do jednoho pytle informace o variantě výslovnosti jako uceleném systému (britská/americká/aj., německá/rakouská, aškenázská/sefardská) s informacemi o způsobu použití výslovnosti a jeho významových či stylistických odstínech (spisovná, hovorová, vulgární, hyperkorektní, slangová apod.) v rámci konkrétního systému. Dovedu si představit situaci, kdy v rámci jednoho systému (např. americká výslovnost angličtiny) bude několik možností výslovnosti konkrétního slova s různými stylistickými odstíny (vyjádřenými příslušnými příznaky), které navíc mohou být v rozporu nebo i protikladu s příznaky pro jiný systém výslovnosti (např. en-GB).
:Navíc to neřeší chybějící propojení jednotlivých variant s příslušnými homofony (...což byla hlavní pohnutka mého návrhu).--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 22. 11. 2014, 21:55 (UTC)
 
Jak skončila tato debata? Byl návrh přijat / nepřijat a případně v jaké formě? --[[Uživatel:Auvajs|Auvajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Auvajs|diskuse]]) 28. 3. 2015, 22:37 (UTC)
:No, zazněly tu hlasy pro šablonové řešení, takže se asi čeká, až [[Uživatel:Shlomo|někdo]] (nebo i někdo jiný) připraví tu šablonu/modul, aby se nad ní dalo debatovat dál...--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 28. 3. 2015, 23:00 (UTC)
: Snahy o sjednocení [[Special:PermaLink/571643|současného chaosu]] jsou chvályhodné, ale zatím tu nevidím žádný schopný návrh šablony a jejího výstupu (resp. možných výstupů) pokrývající známé potřeby a umožňující rozšiřitelnost dle eventuálních nových potřeb, tudíž debata zjevně neskončila. Pro začátek by každopádně bylo vhodné ten chaos maximálně konsolidovat na minimální možné množství variant.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 28. 3. 2015, 23:55 (UTC)
:: A vy se toho nechcete ujmout? Programování vás evidentně baví víc než tvorba slovníku ;-) O potřebnosti té šablony se zdá, že jste taky přesvědčený. ;) Na jiných místech jste argumentoval potřebností systémového řešení. Nuže v tomto případě je systémové řešení přechod na strukturovanou šablonu a případné zadávání dat do ní, nikoli ruční oprava desítek různých variant v tisících hesel. --[[Uživatel:Auvajs|Auvajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Auvajs|diskuse]]) 29. 3. 2015, 17:00 (UTC)
: Programování je samozřejmě součástí tvorby slovníku. O potřebnosti strukturovaného zadávání jsem přesvědčený už léta, kdysi jsem to i navrhoval, ale tehdy se to nějak nesetkalo s potřebnou odezvou. Klidně příslušnou šablonu a modul naprogramuju, nicméně až budou jasně definované potřeby minimálně na základě analýzy toho stávajícího chaosu, a ty v tuto chvíli zatím nejsou. Ruční oprava většiny těch stovek různých variant, které zde vytvořili uživatelé nerespektující formát hesla, bude celkem logicky muset nastat tak jako tak, bez ohledu na existenci šablony.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 29. 3. 2015, 18:00 (UTC)
::Programování není v žádném případě součástí tvorby slovníku. Slovník je vytvářen zadáváním dat do databáze, nikoli správou té databáze nebo tvorbou rozhraní zpřístupňování databáze. To jsou vedlejší technické věci, které lexikografové ani zpravidla osobně nedělají. Vaše představa "tvorby slovníku programováním" je nesmyslná, nemá jakoukoli oporu v lexikografii.
:: Vzhled sekcí i nástin formátu šablony už byly prezentovány výše. Nikdo proti tomu neprotestoval, mně osobně se návrhy zdají rozumné.
:: Strukturované zadávání je určitě nezbytné a každý k němu vedoucí krok je dobrý. Ovšem samozřejmě není možné dělat překotné kroky a hlavně provádět změny bez konsensu. Zatím jsem viděl jen váš návrh podstránek, což ovšem zrovna není věc, která by byla nutná a přinášela větší přínos. Ono by pro začátek bohatě stačilo zadávat názvy sekcí šablonami - kromě toho, že by se tím v názvech sekcí zavedla konzistence by to mimo jiné i umožnilo automatickou kategorizaci. Další krok by mohl být zadávání mluvnických kategorií strukturovaně. --[[Uživatel:Auvajs|Auvajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Auvajs|diskuse]]) 29. 3. 2015, 19:05 (UTC)
:::Pokud by se názvy sekcí zadávaly šablonami, pak by takové sekce nešly samostatně editovat.--[[Uživatel:Zdenekk2|Zdenekk2]] ([[Diskuse s uživatelem:Zdenekk2|diskuse]]) 29. 3. 2015, 19:55 (UTC)
::::Kdyby to bylo ve tvaru <code><nowiki>==== {{název sekce}} ====</nowiki></code> nebo <code><nowiki>==== {{sekce|název}} ====</nowiki></code>, tak by šlo. Aspoň na fr.wikt to tak mají. Osobně se mi nechce věřit, že by to nešlo vyřešit modulem i bez těch rovnítek, ale důkaz pro to nemám. Každopádně kdyby se názvy sekcí takhle zadávaly šablonou, tak by tím odpadla spousta problémů. --[[Uživatel:Auvajs|Auvajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Auvajs|diskuse]]) 29. 3. 2015, 20:06 (UTC)
::::: To už je diskuse mimo záběr této sekce, pokud to chcete rozebírat dál, tak na jiném místě, prosím.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 30. 3. 2015, 02:52 (UTC)
: No když to chcete tvrdit, tak to tvrďte... Každopádně je celkem logické, že slovník, tj. dle vašeho pojetí databázi nelze tvořit, neexistuje-li sama databáze. A tu je tím pádem potřeba co? Vytvořit... Nehledě na fakt, že takový tištěný slovník musí zpracovat i grafik, sazeč, korektor, tiskař, vazač... Bez nich by ten slovník nebyl. A nesmí se zapomenout na korektora. [[w:Q.E.D.|∎]] Ale klidně si poslužte a dál nadřazujte jeden typ (spolu)tvorby nad další, aspoň bude ještě lépe vidět nekonzistence vašich názorů. Jinak tato část diskuse je už off-topic, takže pokud cítíte potřebu to dále pitvat, tak, prosím, už někde jinde.<br />Z diskuse výše není nijak patrné, jaký je kýžený výsledek, tím spíše pak jak by měly vypadat všechny možné kombinace. Navíc se tam různě míchají homonyma a homofony. Navíc se zdá, že by požadovaná šablona musela obsahovat nadpis, což je nepřípustné. Kromě toho není jasné, na kterou úroveň by taková šablona patřila. (Obecně vůbec spatřuji problém v tom, že výslovnost je coby h3 přiřazována celému slovu (jakožto sekvenci písmen) v daném jazyce a ne coby h4 spíše slovnímu druhu (tj. už konkrétnějšímu vymezení) - cf. např. [[Julese]].) Dále postrádám definici výslovnosti (myšleno, co budeme akceptovat) podobně jako například definici jazyků - tam je přinejmenším definováno, že musí mít ISO kód a nemůže být z definovaného seznamu umělých. Shrnuto - další analýza dle současných známých potřeb a globálnější zamyšlení se nad celkovým pojetím této sekce jsou více než nutné a bez nich něco vyvíjet nemá smysl.<br />Samotné šablony plně automatickou kategorizaci ''neumožní'', vždy budou potřebovat lidský faktor. Teprve šablony v kombinaci s podstránkami plnou automatizaci kategorizace zvládnou (výjimkou budiž okrajové kategorie nedefinovatelné ze šablon s výstupem na stránce použitých, např. "palindromy" apod.). Každopádně to už je rovněž off-topic a nijak to neřeší potřebu maximální relevantní konsolidace současného chaosu - tj. jednak úpravu unikátních chybných zápisů do formy některého z hojně používaných, jednak úpravu chybných, leč informačně stejných, zápisů do jediné podoby. A to by měli udělat především ti (a ze seznamu je celkem jasné, kdo má drtivou většinu na svědomí), kteří ty chybné zápisy v tak velkém množství nasekali nejen v rozporu s formátem hesla, ale i nekonzistentně napříč svými vlastními editacemi.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 30. 3. 2015, 02:52 (UTC)
 
::Vaše "logika" je nesmyslná. Román tvoří romanopisec (či autor, spisovatel), vědecké dílo tvoří vědec, slovník tvoří lexikograf či česky slovníkář. Když se podíváte na popis práce lexikografa v relevantní literatuře (abych upokojil vaši touhu po zdrojích, tak např. ČERMÁK, František a Renata BLATNÁ. Manuál lexikografie. Vyd. 1. Jinočany: H & H, 1995, 283 s. ISBN 80-85787-23-7. SVENSÉN, Bo. Practical Lexicography: Principles and Methods of Dictionary-Making. Oxford: Oxford University Press, 1993, 12, 285 s. ISBN 0-19-863116-2. ATKINS, Beryl T a Michael RUNDELL. The Oxford guide to practical lexicography. 1st pub. Oxford: Oxford University Press, 2008, xii, 540 s. ISBN 978-0-19-927771-1.), tak tam nikde není „tvorba grafiky“, „sazba“, „korekce“, „tisk“, „tvorba vazby“ atd. Bez všeho tohoto by slovník samozřejmě byl - pouze by byl ve formě nevhodné k publikaci, ale to nikterak neznamená, že by lexikograf nevytvořil slovník. Ostatně román je taky románem už jeho sepsáním, nikoli publikací. Těchto příkladů je možné uvést velké množství. Programátor se naprogramováním struktury databáze nikterak nepodílí na tvorbě slovníku - leda že byste řekl, že se na tvorbě románu podílí třeba výrobce papíru. (Ale klidně si poslužte a dál to svoje bastlení modulů, skrytých editačních filtrů a nezdokumentovaných šablon považujte za tvorbu slovníku.)
 
::K té šabloně se v této fázi nebudu moc vyjadřovat, jen pár poznámek: kde berete přesvědčení, že "šablona obsahující nadpis" je nepřípustná? Vzhledem k tomu, že na de.wikt mají většinu názvů sekcí šablonami (bez "rovnítek"), se mi vaše stanovisko o nepřípustnosti zdá jen jako váš soukromý názor, proto je nejspíš nějaký hezký logický klam (jejich názvy neznám) dávat tomu univerzální platnost.
 
::Samotné šablony samozřejmě automatickou kategorizaci umožní - když budou vhodně udělané. Podívejte se třeba na sv.wikt, kde tu "automatickou" kategorizaci mají a vypadá to nádherně. Viz např. [[:sv:Kategori:Tjeckiska|kategorie pro češtinu]] nebo [[:sv:Kategori:Engelska|angličtinu]]. (Mají i v tom i kategorie tématické.) Oni to mají nakolik jsem to pochopil řešené přes kategorizující šablony, ale šlo by to rovnou zapracovat do šablon názvů sekcí. Pak by to skutečně bylo do jisté míry automatické. <code><nowiki>=== {{subst|cs}} ===</nowiki></code> by mohlo jednak vložit název sekce podstatné jméno a pak i zakategorizovat do [[:Kategorie:Česká substantiva]] a nebo ještě radši do hezčího [[:Kategorie:Čeština/podstatná jména]]. --[[Uživatel:Auvajs|Auvajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Auvajs|diskuse]]) 31. 3. 2015, 00:08 (UTC)
: To, proč je šablona obsahující nadpis nepřípustná, vám v nedávné době dvakrát zdůvodnil Mormegil a následně potřetí i Zdenekk2 ([[Special:Diff/572008|1]], [[Special:Diff/572117|2]], [[Special:Diff/578795|3]]). Kolik ještě dalších lidí vám musí sdělit totéž, abyste to konečně akceptoval?<br />První náhodně vybrané heslo - [[:sv:abecední]] - žádná automatická kategorizace tam není - musím tam zadat <code><nowiki>== Tjeckiska ==⏎=== Adjektiv ===⏎{{adj|cs}}</nowiki></code>, tj. jednak duplicitně informaci o jazyku a slovním druhu, jednak manuálně speciální šablonu s manuálním vyplněním parametru, která následně vytvoří kategorii ''Tjeckiska/Adjektiv''. Rozdíl mezi zadáním <code><nowiki>{{adj|cs}}</nowiki></code> a <code><nowiki>[[Category:Tjeckiska/Adjektiv]]</nowiki></code> tak kromě pár ušetřených písmen není žádný, neboť v obou případech musím manuálně zadat jak slovní druh, tak jazyk, a to obojí navíc k již jednou zadané totožné informaci.<br />A když jste tedy v MediaWiki zjevně tak zběhlý, proč tedy nějaké ty šablony na uklázku nevytvoříte, aby se daly otestovat?<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 31. 3. 2015, 04:18 (UTC)
:: Žádné argumenty vysvětlující absolutní nepřípustnost nadpisových šablon předneseny nebyly, takže pokud se to domníváte, tak zas produkujete nějaký hezký logický klam. Zaznělo pouze to, že kdyby se šablonou vkládal celý nadpis sekce, tedy včetně "rovnítek", zmizel by odkaz na editaci sekce. Nicméně příklad fr.wikt ukazuje, že v případě, že rovnítka jsou vložena ručně a jen nadpis sekce šablonou, sekce editovat lze. Čili to je jedno z možných řešení. Dále příklad de.wikt ukazuje, že je možné volit i takové řešení, kde odkazy na editace sekcí nejsou vůbec a taky se nezdá, že by to byl větší problém. Takže v první řadě je nutné si položit otázku, zda jsou ty odkazy vůbec ve všech případech nutné. Úvaha typu "část by nešla", ergo "celé to nejde" je z principu chybná. Sám určitě víte, jak se tomuto klamu říká. Hlavně je ale nesmyslné na základě těchto výhrad shazovat celý koncept ze stolu. Obzvlášť pokud jiné (lepší) řešení předneseno nebylo.
:: I pokud budete mít podstránky, bude samozřejmě nutné zadat název jazyka při založení stránky. Jednotlivé slovní druhy taky bude nutné zadávat. Příklad sv.wikt měl ukazovat to, že částečná automatická kategorizace je možná - stačí na to šablona, není potřeba zakládat podstránky. Na sv.wikt nemají plnou automatizaci a hlavně nemají názvy sekcí šablonami. Lepší příklad automatizace je fr.wikt - jazyk je zadáván šablonou, názvy sekcí šablonami. Ruční kategorizace mají jen pro nepravidelnosti typu [[:fr:Catégorie:Supplétions en tchèque]] což odpovídá vašemu příkladu s palyndromy (byť zrovna palyndromy by automaticky řešit šly).
:: Jinak já tu na rozdíl od vás nevystupuju jako programátor. Tím nejsem a ani si na něj hrát nechci. To ale neznamená, že nemůžu být přesvědčen o tom, že některé věci naprogramovat jdou. Stejně jako nemusím být inženýr na to, abych mohl být přesvědčen o tom, že je např. na nějakém místě možné postavit most. --[[Uživatel:Auvajs|Auvajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Auvajs|diskuse]]) 31. 3. 2015, 16:11 (UTC)
 
=== sekce varianta zápisu ===
Stávající stav je nepřehledný a nesrozumitelný:<pre>
=== varianta zápisu ===
* [[význam 1]], [[význam 2]]</pre>
# Operuje s označením "významu", které je ovšem definováno teprve dále a na nižších úrovních; slovo může mít navíc třeba dva významy jako sloveso a tři jako podstatné jméno - co je potom "význam 1"?
# Není jasné, jak zapsat více variant k jednomu významu.
# Není jasné, zda a jak se má označovat, o jakou variantu se jedná (regionální odchylka, latinka/cyrilice, starší varianta apod.)
 
Můj návrh:<pre>
=== varianty zápisu ===
* [[varianta 1]] (popis)
* [[varianta 2]] (popis)
* ...</pre>
Vztahuje-li se varianta jen k určitému slovnímu druhu spadajícímu pod příslušné heslo, podřadí se celá sekce pod příslušný slovní druh. Vztahuje-li se v rámci slovního druhu jen k určitému významu, lze to označit v popisu, nebo zvážit rozdělení slovního druhu na samostatné položky [podstatné jméno (1), podstatné jméno (2), ...].
Prosím rovněž o názory a komentáře.--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 2. 11. 2014, 10:30 (UTC)
:Stávající doporučení je zapsáno takto:
<pre>
=== varianty zápisu ===
* [[heslo]]</pre>
 
:A dále: „Poznámkou v závorce, odlišenou kurzívou, je vhodné označit např. starší pravopis, knižní varianty apod.“ Takže do těch závorek lze uvést např., že se jedná o variantu jen pro určitý význam. Je pravda, že ve složitějších případech by mohlo být vhodné varianty, podobně jako výslovnost, uvádět pro jednotlivé slovní druhy či významy. Pro další diskusi by se ale i tady mohlo hodit, kdybyste uvedl konkrétní případ.--[[Uživatel:JOtt|JOtt]] ([[Diskuse s uživatelem:JOtt|diskuse]]) 4. 11. 2014, 13:23 (UTC)
::Aha, ono je tu formátování variantních zápisů doporučeno dvakrát, a pokaždé jinak ([[WS:FH#Struktura hesla]] vs. [[WS:FH#Varianty]]). S tím druhým (který cituje [[Uživatel:JOtt|JOtt]]) v podstatě nemám problém, je to vlastně totéž, co jsem navrhoval (až na formulaci variant'''a'''/variant'''y''''), ale na té tolik nelpím. Takže navrhuji sjednotit formát na této podobě. Případně bych navrhoval nahradit nicneříkající pojem ''heslo'' pojmem ''varianta'', a ujasnit, jakým způsobem uvádět více než jednu variantu. Já jsem pro uvádění v samostatných položkách neuspořádaného (=odrážkovaného) seznamu v souladu se sématnikou tohoto značkování (což už nějakou dobu dělám, až dodatečně jsem si všiml, že by to možná někomu mohlo vadit kvůli rozporu s nezávazným, leč striktně vyžadovaným doporučením o formátu ;)--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 4. 11. 2014, 19:09 (UTC)
::<small>PS: Možnost uvedení v podsekci dle potřeby už doporučení uvádí, takže není třeba doplňovat.--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 4. 11. 2014, 19:09 (UTC)</small>
 
V jiných sekcích běžně zapisujeme upřesňující údaje o platnosti uvedených informací před tuto informaci, kdy s výhodou užíváme existující příznaky, lze dohledat i u zápisu variant, např. [[být#varianta zápisu]]. Proč to u variant dělat jinak? --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 20. 11. 2014, 22:40 (UTC)
:V tomto případě nemám nic proti, ale napišme to takto i do "doporučení".--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 21. 11. 2014, 07:01 (UTC)
:Jenom upozorním, že ten příklad u být je formálně špatně. Bět apod. není variantou zápisu, nýbrž i výslovnosti, apod. Je to varianta slova. Proto mi přijde "Varianta zápisu" zbytečně omezující a nutící používat formálně špatné konstrukce. Daleko lepší, přesnější a použitelnější mi přijde pouhé "Varianta". --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 21. 11. 2014, 11:24 (UTC)
::Po pravdě řečeno na to nemám úplně jasný názor. Na jednu stranu je [[Uživatel:Palu|Paluova]] výtka správná, na druhou stranu se bojím, že pod označení "varianta" (nebo raději "varianty"?) budou editoři uvádět i slova patřící spíš do sekce "synonyma" (krtek/krt), popřípadě cizojazyčné varianty přejatých slov (kurs/course). To bych nepovažoval za dobrý nápad. Podaří-li se toto nějak vymezit, nejsem proti.--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 25. 11. 2014, 08:45 (UTC)
:::Samozřejmě, že by bylo potřeba to dobře definovat. Ostatně to by bylo potřeba nezávisle na tom, jak se bude sekce jmenovat, protože pojmout má to samé nezávisle na jménu. Napadá mě něco jako "uvádějte jen ta slova, která se odlišují pouze v drobnostech, např. drobné odchylky v zápisu a výslovnosti; vzdálenější varianty jako ''krtek/krt'', ''kurs/course'' řadíme (s případnými patřičnými příznaky) do synonym". --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 25. 11. 2014, 11:44 (UTC)
 
== Formát kandži ==
144

editací