Wikislovník:Žádost o ověření

Žádost o ověření je fórum Wikislovníku k ověření, zda heslo nebo nějaký jeho význam splňuje naše podmínky pro zařazení. Žádost o ověření se používá pro seriózně míněná hesla, nikoliv pro jasné nesmysly nebo vandalismy, které se mažou ihned.

K nahlédnutí je seznam hesel jež jsou právě označena k ověření. Též k věci je seznam hesel obsahujících šablonu Doplňte zdroj.

Přidat novou nominaci.

Žádost zde po nominaci zůstává měsíc. Tato lhůta může být i kratší, pokud dojde k ověření – v tom případě se zde ponechává ještě týden pro případ, že by se objevily námitky.

Poté:

1. Pokud byl význam ověřen, šablona {{Ověřit}} bude smazána.
2. Pokud byly nalezeny důkazy užití, které však nejsou dostatečné, budou tyto důkazy zkopírovány na diskusní stránku hesla pro budoucí použití v případě, že přibudou nové důkazy. Poté bude sporný význam, popřípadě celé heslo smazáno.
3. Diskuse této stránce, tj. na stránce žádosti o ověření bude zaarchivována.

Jak lze ověřit význam?

• Citujte na stránce hesla užití slova v dobře známé práci. Termín dobře známá práce není jasně definován, ale určitě do něj patří: práce, jimiž byl položen základ k nějakému oboru, práce od známých autorů, celovečerní filmy, celostátní televizní pořady, které běžely po několik sezón. Uvědomte si ale, že pokud jde jen o příležitostné slovo, které se nikdy nedočkalo širšího užití, je třeba jej takto označit.
• Citujte na stránce hesla užití slova v autoritativním akademickém časopisu či slovníku.
• Citujte na stránce hesla užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok.

  Viz podmínky pro zařazení hesla.

Poznámka:

• Žádost o ověření slouží obecně k testování, zda lze informace bezpečně smazat. Proto by heslo mělo být nominováno až poté, co redaktor provedl vlastní průzkum, ale nepodařilo se mu získat informace svědčící o užívanosti slova. Tato stránka by neměla být užívána na prosté ověřování fakt např. u nečeských slov.
• Ověření se provádí získáváním informací, nikoliv hlasováním. Pokud nejsou získány žádné informace svědčící o používanosti slova nebo jsou tyto zjevně nedostatečné, stránka může být smazána. Pokud je sporné, zda jsou získané informace dostatečné, může být postoupena na stránku Wikislovník:Žádost o smazání.

Probíhající žádosti o ověření

Tf-idf

Prosím o dodání zdroje. Ve slovnících nenalézám.--JOtt (diskuse) 13. 3. 2018, 19:23 (CET)

Vloženo co český termín označující jistou metodiku. V Google books nenalézám. Jinak je to na české WP: W:Tf-idf. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2018, 13:40 (CEST)

Přesunul jsem na TF-IDF, pro kterou dle mého názoru zdroje jsou ([1], [2], [3]). Sintakso (diskuse) 19. 2. 2021, 15:31 (CET)

sixth-straight

Podle mě není slovní spojení idiomatické, lze je rozložit na slova sixth a straight.--JOtt (diskuse) 26. 3. 2018, 16:29 (CEST)

Souhlasím. Osobně jsem pro smazání. Co někdo další? --Auvajs (diskuse) 16. 11. 2020, 21:56 (CET)

co se doma upeče, má se doma i sníst

Tento přesný tvar nenacházím. Založil Palu; třeba zná zdroj. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:24 (CEST)

Primárně zastávám názor, že co se doma upeče, má se doma i sníst.

Až do té doby byla obecná reakce v duchu „co se doma upeče, má se doma i sníst“.

Neformální závěr zněl, že co se doma upeče, má se doma i sníst.

Co se doma upeče, má se doma i sníst.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:18 (CET)

co se doma upeče, má se doma sníst

Tento přesný tvar nenacházím. Založil Palu; třeba zná zdroj. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:25 (CEST)

Co se doma upeče, má se doma sníst.

co se doma upeče má se doma sníst

+ další vesměs neoficiální texty na fórech zde, zde, zde.

Myslím, že na doložení varianty k základní variantě to stačí. Je to vlastně obdoba ohýbání a u skloňovaných tvarů taky nemáme tak striktní pravidla pro dokládání jako u lemmat. --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:25 (CET)

co se doma uvaří, má se doma i sníst

Tento přesný tvar nacházím v nedostatečném množství ke splnění WS:PZH. Založil Palu; třeba zná zdroj.

Oproti tomu, tvar co se doma uvaří, má se doma sníst, bez i, vypadá že by mohl splnit WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:29 (CEST)

Znáte to krásné české přísloví: „Co se doma uvaří, má se doma i sníst“?

Co se doma uvaří, má se doma i sníst a ne svou neschpnost tahat do EP a dělat tam ostudu.

Co se doma uvaří, má se doma i sníst.

Byla a je tu tendence vše zametat pod kobereček… neboť co se doma uvaří má se doma i sníst.

Přitom nezapomínejme, že se žádná kaše nejí tak horká, jak se uvaří a že co se doma uvaří, má se doma i sníst.

Víc se k tomu nechci vyjadřovat, neboť ctím zásadu, že co se doma uvaří, má se doma i sníst.

Jedná se o čistě soukromou záležitost: „Co se doma uvaří, má se doma i sníst.“

Ale když jsem mu pak vysvětlil, žemě ani nenapadlo, abych si na pana nadučitele stěžoval, že jsem to vyprávěl panu nadučiteliHolenovi, když se mě ptal, jak vycházím se svým šéfem, uklidnil se a řekl mi: „ Přece znátepřísloví ́Co se doma uvaří, má se doma i sníst ́, a proto raději o škole s nikým nemluvte.“

V prostředí, v němž se často dodržuje zásada, že co se doma uvaří, má se doma i sníst a že špinavé prádlo se nemá prát na ulici, protože trochu té špíny by mohlo padnout na všechny, kteří se takovém prostředí pohybují.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:36 (CET)

prodávat kůži medvěda, který ještě běhá po lese

Nedaří se mi ověřit existenci. Založil Pyprilescu; třeba má zdroj.

Zkusil jsem hledat "ještě běhá po lese" v Google books, a to spíš vypadá na "porcovat medvěda, který ještě běhá po lese", někdy v negativním tvaru "neporcujme medvěda, který ještě běhá po lese". Variací je tam více, jen ta s prodejem tam není. --Dan Polansky (diskuse) 9. 6. 2018, 09:48 (CEST)

Označení medvědi má svůj původ ve rčení „neprodávej kůži medvěda, který ještě běhá po lese“ a v 18. století opravdu sloužilo k označení obchodníků-spekulantů, kteří prodávali (nejen) kůže z medvěda, které neměli.

Motivací pro to pojmenování bylo rčení o těch, kteří prodávají medvědí kůži, když medvěd ještě běhá po lese.

Jako bylo by to výborné, ale obávám se, že je to prodávání kůže z medvěda, který ještě běhá po lese...

A tu zase pan Ralph Nickleby prodával kůži medvěda, jenž běhal dosud v lese.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:43 (CET)

Κάποιου χαρίζανε γάιδαρο και τον κοίταζε στα δόντια.

Nedaří se mi ověřit online, ke splnění WT:PZH. Založil @Pyprilescu:; umí doložit? --Dan Polansky (diskuse) 23. 6. 2018, 14:10 (CEST)

Η αλεπού, περιμένοντας να πέσουν απ' την κούρνια οι κότες, ψόφησε απ' την πείνα.

Řecké přísloví. Na webu téměř k nevidění. Založil Pyprilescu; třeba pomůže s doložením. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 11:56 (CEST)

Kdo se jednou spálil, i na studené fouká.

Vypadá že nesplňuje WS:PZH, ale uvidíme. Má Pyprilescu doklady? --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 15:30 (CEST)

Kdo se jednou spálil… i na studené fouká.

Kdo se jednou spálil, i na studené fouká.

Kdo se jednou spálil, i na studené fouká. Francouzské přísloví

To má, na druhou stranu, značný pedagogický charakter, neboť kdo se jednou spálil, i na studené fouká.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:46 (CET)

обущарю, не гледай по-далеч от обувката

Bulharské přísloví od uživatele Mimminalysta-84. Vypadá dost nedoloženě (WS:PZH). --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 16:36 (CEST)

нека обућар не иде даље од ципела

Srbské přísloví jež vypadá nedoloženě. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 16:38 (CEST)

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

Polské přísloví od Pyprilescu. Má někdo doklady ke splnění WS:PZH? Na webu podezřele málo nálezů. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 16:45 (CEST)

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

W kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem

Jak to mówią w kobiecym sercu społem mieszka diabeł z aniołem.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:54 (CET)

jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu

Umí někdo ověřit, kde splnění WS:PZH? Založil Pyprilescu. --Dan Polansky (diskuse) 30. 6. 2018, 17:27 (CEST)

jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu

Jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu.

Jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu.

Jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu.

--Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 23:00 (CET)

zamknij gębę, bo muchy otrujesz

Polská fráze. V hesle tři doklady užití nejsou a je podezřele málo nálezů na webu. V hesle jsou tyto zdroje:

• BAJGER, Kryštof, a kol. Sprostě v 6 jazycích. Slovník vulgarismů. Praha : Agave, 2005. 189 s. ISBN 80-86160-89-0. S. 180.
• http://www.preklady-polstina-cestina.cz/polsky_slovnik_sprostych_slov.html

Aby heslo splnilo WS:PZH, musel by jeden ze zdrojů, snad ten první, splnit "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku".

Pokud tento slovník je "garantovaný akademický slovník", tak asi není co řešit a lze uzavřít co doloženo. Mě nicméně udivuje ten velmi nízký počet nálezů na webu; za sebe bych tomu slovníku spíš nevěřil. Ani hledání samotného "muchy otrujesz" nic moc nenašlo.

--Dan Polansky (diskuse) 27. 9. 2018, 18:29 (CEST)

ziemia nietknięta stopą ludzką

Polské sousloví. Před přesunem založeno coby ziemia nie tknięta stopą ludzką, s mezerou před nie, od Pyprilescu; třeba ví jak ověřit. Hledání Googlem mi doklady k ověření WS:PZH, zejména WS:DOK, nenachází. --Dan Polansky (diskuse) 28. 9. 2018, 10:16 (CEST)

Aquastop - voda stop

Nezpochybňuji samotné německé slovo, ale překlad do češtiny je přinejmenším zvláštní. Nejedná se o obchodní známku? Pak ale nevím, jestli je zařaditelná podle WS:PZH. V každém případě by pro překlad měl být uvedený nějaký zdroj.--JOtt (diskuse) 4. 10. 2018, 17:30 (CEST)

Prodám přívodní hadici s funkcí AquastopSpanier (diskuse) 16. 4. 2019, 07:33 (CEST)

Překlad "voda stop" přítomný v hesle je prazvláštní. Dále německé slovo nelze dokládat odkazem na českou diskuzi, notabene nejspíš nesplňující "užití v trvale zaznamenávaných médiích" (WS:PZH). Heslo Aquastop by v tuto chvíli již šlo smazat neb nebyly doručeny doklady pro účely WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 19. 4. 2019, 10:22 (CEST)

špajsky

Uvedený význam jsem nikde nenašel, všude jen zdrobnělina od spíž, nebo nějaká součástka u motoru. Někdo umí hledat lépe? A, pokud by tu to heslo mělo zůstat, tak 1) se musí shodovat pád a číslo ve významu s názvem hesla a ne tak, jak je to teď, 2) upravit tak, aby na prvním místě byl význam, odvozený od spíže a další významy až posléze. --Kusurija (diskuse) 24. 10. 2018, 14:42 (CEST)

Na slovo špajska jsem ještě nenarazil, používá se spíš špajzka. Připustíme-li pravopisnou odchylku, měl by být zmíněn i počeštěný název skupiny Spice Girls :-). JAn Dudík (diskuse) 5. 11. 2018, 21:34 (CET)

Lemma špajska je doloženo pro účel WS:PZH ve významu spižírna; viz mé shrnutí při založení hesla. Význam "chodidlo" není nikde k vidění, ale uvidíme. --Dan Polansky (diskuse) 10. 11. 2018, 15:28 (CET)

churrasco

Prosím o doložení výskytu v češtině. O existenci slova ve španělštině a portugalštině zřejmě není sporu.--JOtt (diskuse) 4. 2. 2019, 16:50 (CET)

• České heslo smazáno: žádné doklady ke splnění WS:PZH nedoručeny; heslo uvádělo 43000+ Portuguese - Czech Czech - Portuguese Vocabulary coby zdroj, ale ten české heslo neobsahoval. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2019, 10:21 (CEST)

české heslo je doložené churrasco churrasco churrasco Spanier (diskuse) 16. 4. 2019, 07:30 (CEST)

Spanier zavření rozporuje, proto ho znovu otevírám. Po mém soudu výše uvedené odkazy na scuk.cz, restu.cz, a restaurant-guide.cz nesplňují část užití v trvale zaznamenávaných médiích. Navíc hodnota dokladů samotných je pochybná. Stránka na scuk.cz obsahuje tvar "Churrasco" bez věty, bez obrázku, čili doklad použití dost slabý. Zdroj restu.cz praví 'Originální brazilské churrasco-rodízio podávané formou "sněz, co zmůžeš"', kde dokládaný tvar je "churrasco-rodízio" spíš než jen "churrasco" a je dost otázka zda je to čeština nebo spíš přepínání mezi jazyky. V restaurant-guide.cz nacházíme něco jako slovníček výrazů jež působí jako nečeské, zde "Churrasco - samostatnou kapitolou brazilského vaření je churrasco, což je grilované maso napíchnuté na rožni/jehle a postupně při grilování okrajované. V Brazílii a dalších zemích jižní Ameriky jsou restaurace zvané Churrascarias – což je vlastně takový steak-house." Můj návrh by byl uzavřít toto jako nedoložené s poukazem na 1) nikoliv užití v trvale zaznamenávaných médiích, 2) slabé doklady. --Dan Polansky (diskuse) 19. 4. 2019, 09:46 (CEST)

• České heslo smazáno podruhé: za analýzou výše si stojím a nikdo ji přes téměř tři měsíce nerozporoval. --Dan Polansky (diskuse) 13. 7. 2019, 12:45 (CEST)

Ceské heslo by mělo být doložitelné přes https://kontext.korpus.cz/view?ctxattrs=word&attr_vmode=mouseover&pagesize=40&refs=%3Ddoc.title&q=~k98Mgylebl9q&viewmode=kwic&attrs=word&corpname=syn_v7&attr_allpos=all --nepodepsán 94.142.239.110

Nu dobrá, něco jsem našel v Google Books a vložil do en:Citations:churrasco. Dále máme z ČNK[4] 59 nálezů, z těch vhodnějších pro doložení např.:

• '... stravě, která se až na výjimky omezovala na tradiční churrasco ( pikantní klobásy ) či " portugalské " barbecue .', Lidové noviny
• '... první desítky v ročence Grand restaurant a zájemců o pravé churrasco servírované ze špízů přímo na talíř ( tzv. rodizio ) ...', Hospodářské noviny
• '... Ke každé oslavě patří churrasco, což je grilované maso , ...', Vlasta

Problémem těchto citací je že člověk nevidí zda jsou v originále v italice. Jak moc se jedná o code switching (přepínání jazyků) si netroufám odhadnout.

Význam je co vidím "jistý druh grilovaného masa", nikoliv "grilování" jak bylo uvedeno v hesle. --Dan Polansky (diskuse) 19. 7. 2019, 17:16 (CEST)

Krankhaus

blbost, je to zjevná nesprávnost

(hovorově) aha, aha, aha

Po celém Německu se směje. nepodepsán 178.255.168.47

• Rychle ponecháno dle WS:PZH#Dokládání: doklady užití jsou triviálně k nalezení hledáním v Google books. Heslo je označeno "hovorově", tedy čtenář nenabyde dojmu že by bylo neutrální. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2019, 11:44 (CEST)

Snad nĕmčina, která mluví cizinci, ale ne hovorově. Spanier (diskuse) 16. 4. 2019, 07:28 (CEST)

Znovu, WS:PZH#Dokládání zmiňuje "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok." Hledání užití: Google books[5]. Čili smazat vůbec nejde; o označení lze diskutovat. --Dan Polansky (diskuse) 19. 4. 2019, 10:00 (CEST)

Ale je připustit že podíl frekvencí je spíš typický pro chybný tvar, dle Google Ngram Viewer: Krankenhaus,(Krankhaus*1500)[6]. Na druhé straně je otázka co s hovorovým tvarem udělají němečtí korektoři a jako moc ho pustí do korpusu textů podléhajících jazykové redakci. Dále je připustit že tvar není v Duden, přičemž Duden řadu hovorových tvar vede. --Dan Polansky (diskuse) 19. 4. 2019, 10:17 (CEST)

Andohaniandranomena

České heslo, název hory na Madagaskaru. Má podezřele málo výskytu na širokém internetu. Lze doložit dle WS:PZH? --Dan Polansky (diskuse) 23. 6. 2019, 15:10 (CEST)

https://en.mapy.cz/zakladni?x=49.1407859&y=-13.9841237&z=17&source=osm&id=16093330

nenávistný projev

Prosím o doložení, že slovní spojení je zařaditelné dle WS:PZH. Nezdá se mi, že by byl rozdíl mezi spojením „nenávistný projev“ a třeba „zajímavý projev“, „nudný projev“, „státnický projev“ atd., která podle mého názoru do slovníku nepatří. Nezdá se mi moc ani definice; jestliže mi někdo nadává na ulici, pak to podle mě je nenávistný projev, ale není to „zveřejněný text“, takže podle definice se odborně nejedná o nenávistný projev…? A o jakou odbornost se jedná? --JQtt (diskuse) 24. 6. 2019, 16:30 (CEST)

Oh dědečku, nejprve zapomene své heslo. Je to jasné, že to neví. 92.219.220.104 25. 6. 2019, 06:00 (CEST)

Hate speech je zcela bez debat široce zavedený odborný i právní pojem - viz např. dlouhý článek na anglické Wikipedii. Nenávistný projev je jeho široce užívaný český ekvivalent. --94.142.239.110 27. 6. 2019, 14:13 (CEST)

Pokud "nenávistný projev je jeho [termínu hate speech] široce užívaný český ekvivalent", neměl by být problem to doložit citacemi užití či jinými zdroji dle WS:PZH.

Začnu tím, že následující citace jsou po mém soudu součet částí:

• "Je to stejné neporozumění agrární otázce, je to stejné nenávistný projev proti venkovskému lidu, který tu jest a s nímž si sociální demokracie neví rady, stejné jako si nevěděla rady v otázce pozemkové reformy.", Komunistická revue, 1924
• "Vyvrcholením těchto oslav bylo vyvěšování symbolů třetí říše a pochod ordnerů z Brna do zabraného území 13. března, kde vyslechli nenávistný projev nacisty dr. K. Schwabeho.", Vlastivědný věstník moravský
• "12. září 1938 na této militaristické štvavé parádě pronesl fašistický „führer" lživý a nenávistný projev proti Československu.", Jiří Hájek, Mnichov, 1958

Nyní by to chtělo citace ve smyslu "hate speech", a pokud je to právní pojem, pak ideálně z právnických textů. --Dan Polansky (diskuse) 28. 6. 2019, 12:52 (CEST)

• Vydavatelé mají povinnost nasadit autocenzuru na nenávistné projevy. Mají povinnost je podchytit a mít tým lidí, který to bude pravidelně kontrolovat. (Marketing a media)
• Zajímavější než samotná kauza jsou argumenty ECHR, který se snažil vybalancovat články 8 (právo na soukromí) a 10 (svoboda projevu) úmluvy. Velký senát konstatoval, že přes důležitost zachování svobody slova na internetu by měl za nenávistné projevy vyzývající k násilí nést někdo odpovědnost. (E15)
• "Možnost potenciální oběti nenávistných projevů průběžně monitorovat internet je omezenější než možnost komerčního provozovatele rychle odstraňovat takové komentáře," odůvodnil štrasburský soud své rozhodnutí. (E15)
• Na českém internetu se rychle šíří nenávistné projevy vůči migrantům obecně a muslimům, potažmo islámu zvlášť. (E15)
• Xenofobní nenávistné projevy se musejí z webu stáhnout. (Reflex)
• Mezi šiřiteli nenávistných projevů vůči migrantům na Facebooku skutečně převládjí muži středního věku, které bychom mohli označit za příslušníky nižší střední třídy.(Lidové noviny)
• „Internet je místo pro svobodný projev, ne nenávistný projev,“ vysvětluje hnací síla této razie – komisařka Jourová. (Reflex)
• Zákony proti nenávistným projevům jsou nepoužitelně subjektivní a často zneužívané. (Respekt)

Děkujeme za nepodepsaný příspěvek (podepsat se lze pomocí --~~~~). Jsou tam i média která snad splní WS:PZH#Dokládání, "v trvale zaznamenávaných médiích". Mě to přijde obtížné na posouzení. Nevidím z citací jasně že dokládají termín coby více než součet částí, ale nevím. Ono je otázka zda to anglické "hate speech" je součet částí, nicméně slovníky v OneLook[7] termín mají, včetně Merriam-Webster. V těchto slovnících je klíčové differencium že "hate speech" napadá skupinu, čili pokud by někdo nenávistně nadával jednotlivci bez odkazu na jeho skupinovou příslušnost, pak by to podle těchto definic už nebyla "hate speech". Toto zdůrazněné differencium je nyní užito i v definici v hesle nenávistný projev v českém Wikislovníku a pokud by bylo správně, pak by to opravdu bylo více než součet částí; když ožrala na někoho, nejlépe na bílého bohatého heterosexuála, řve "jdi se oběsit ty zasranej debile", pak je to sice projev nenávistný ale nespadá pod onu definici, řekl bych. Ale jak z těch citací poznat že toto differencium užívají? Jinak termín "differencium" jsem si vymyslel; viz např en:W:Genus–differentia definition. --Dan Polansky (diskuse) 28. 6. 2019, 16:12 (CEST)

K hledané užší definici jsem našel například:

• Nenávistné projevy v online prostředí internetové diskuze v Česku, Andrea Svobodová, 2015, mkc.cz
• Extrémistické projevy a jejich současné místo podle Ústavy USA, Ministerstvo vnitra České republiky
• Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích, Hrdina, Daňková, Kopecká, clovekvtisni.cz
• Svoboda slova versus nenávistné projevy na internetu, rigorózní práce, 2011, is.muni.cz

Další jsou k nalezení v Google Scholar[8]. --Dan Polansky (diskuse) 28. 6. 2019, 16:37 (CEST)

Domnívám se, že výše uvedené citace Dana Polanskeho stačí na ověření.--Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 19:25 (CET)

eurošlamastyka

Má někdo doklady ke splnění WS:PZH? Mě to přijde na rychlosmaz: není splněno WS:PZH#Dokládání. --Dan Polansky (diskuse) 29. 6. 2019, 12:13 (CEST)

Pouze jediný výskyt. http://nastenka.neologismy.cz/index.php/2015/08/26/rek-mi-jeden-rek/

взять ноги в руки

Tato ruská fráze existuje, ale nezdá se mi že by znamela tolik co vzít nohy na ramena, totiž utéct. Spíš se mi zdá že to je něco jako "vyhrnout si rukávy", ve smyslu překonat nechuť a do něčeho se pustit, a tomu snad odpovídá i definice z ru:ноги в руки, "быстро собраться с силами, энергично взяться за какое-либо дело".

Zdroj: ноги в руки phraseology.academic.ru

Příklad: "А наши начальнички смотрят вам вслед с отеческим укором, вместо того чтобы взять ноги в руки и делать для вас хоть что-нибудь ..."

Možná je "utéct" další význam; umí někdo doložit? --Dan Polansky (diskuse) 5. 9. 2019, 17:11 (CEST)

praprapraprapraprababička atd.

Ačkoliv slova praprabába, praprababička, prapraprababička, praprapraprababička, prapraprapraprababička, praprapraprapraprababička lze v principu odvodit přidáváním předpony pra-, kterou lze používat teoreticky v neomezeném počtu, ve slovnících je nenalézám. Prosím proto o dodání zdroje existence.--JQtt (diskuse) 24. 9. 2019, 18:08 (CEST)

Co to je za argument, že nenalézáte ve slovnících? Přeci slovníky nejsou jediné místo, kde hledat. Zkusil jste Google, Google Books, ČNK? --Zabavuju flašku chlastu maskovanou jako zubní pastu (diskuse) 24. 9. 2019, 18:43 (CEST)

V souladu s pravidly o ověřování jsem provedl zběžný průzkum a tato slova nenašel tak, abych je považoval za zařaditelná. K nejdůvěryhodnějším zdrojům patří tam citované slovníky, kde ta slova také nejsou. Takže by mě zajímalo, z jakých zdrojů vkladatel čerpal - to je, myslím, celkem běžný postup.--JQtt (diskuse) 24. 9. 2019, 19:15 (CEST)

A můžu se zeptat kde přesně jste hledal? Já nalézám během pár sekund třeba pro praprapraprapraprababička dost použitelných výskytů už na googlu (kniha na Google Books, přepis pořadu vysílaného v České televizi, diplomová práce z Masarykovy univerzity). Takže by mě zajímalo co si představujete pod zběžným průzkumem. --Zabavuju flašku chlastu maskovanou jako zubní pastu (diskuse) 24. 9. 2019, 19:36 (CEST)

Pro hesla praprabába, praprababička, prapraprababička, a praprapraprababička jsem doklady o splnění WS:PZH vložil do hesel. Pro hesla prapraprapraprababička a praprapraprapraprababička už to není tak přímočaré; zde nechť prosím konkrétní doklady užití ke splnění WS:PZH doručí vkladatel hesel nebo někdo jiný kdo bude mít chuť. --Dan Polansky (diskuse) 27. 9. 2019, 13:04 (CEST)

Něco pro pobavení. --Zabavuju flašku chlastu maskovanou jako zubní pastu (diskuse) 16. 10. 2019, 12:27 (CEST)

Zabavuju flašku chlastu maskovanou jako zubní pastu, JQtt, Dan Polansky: Podle mého názoru by se mělo řešit několika základními hesly (takže v tomto případě 1x pra + 2x pra) a v nich následně uvést, že lze tento tvar potencionálně stupňovat, klidně i uvést doložené příklady (i když v tomhle formát Wikislovníku příliš nápomocný není a těžko říct, kam by se tyto příklady napěchovaly - možná by se muselo popsat v příloze). Obdobně například SSJČ zde zmiňuje pouze základní varianty a další nevypočítává, jen souhrnně popisuje. Vícenoásobné pra-babičky jsou okrakovými, často okazionalismy, takže pravděpodobně ani podle našich kritérií doložit nepůjdou - a i kdyby šly, ta hesla nemohou nést větší užitečnost, než ona dvě, tři hesla základní. Případně by bylo možná dobré vést z daných potencionálních hesel přesměrování. --Palu (diskuse) 6. 4. 2020, 23:58 (CEST)

APEPCO

Jestli jsem googloval správně, tak to má být zkratka SRPŠ nějaké bruselské církevní školy s vtipným názvem Ptačí zpěv. No.. nemyslím si, že toto sem patří. --Zabavuju flašku chlastu maskovanou jako zubní pastu (diskuse) 27. 9. 2019, 01:00 (CEST)

Moët

Prosím o zdroj podle pravidel Wikislovníku, dokládající, že se jedná o německé proprium.--JQtt (diskuse) 7. 1. 2020, 17:19 (CET)

炭素

Prosím o zdroj, že se jedná o čínské heslo (standard: 碳). (Japonština je OK). --Kusurija (diskuse) 17. 9. 2020, 18:51 (CEST)

vodní pára

Prosím o ověření, že splňuje WS:PZH, a že se nejedná pouze o jednu z mnoha možných kombinací slov.--JQtt (diskuse) 13. 11. 2020, 17:15 (CET)

Víceslovný termín jako např. poštovní známka, podel WS:PZH. First jumper (diskuse) 14. 11. 2020, 07:50 (CET)

WS:PZH umožňuje zahrnout i víceslovné termíny, což je přesně tento případ (termín fyziky). --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 23:38 (CET)

Víceslovných termínů lze vytvořit tisíce a přesto je zbytečné je sem dávat, protože jsou neidiomatická a není třeba je vysvětlovat. --Lenka64 (diskuse) 16. 11. 2020, 23:42 (CET)

WS:PZH hovoří jinak. --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 23:53 (CET)

Problém je v tom, že se odvoláváte na "poštovní známku", že? Jenže ona známka je čistá Berenovina... v roce 2007 sem vložil překlad z en (kde však žádná známka nebyla, mají tam doposud "post office" a vůbec si nejsem jistá, že anglická verze je vhodná pro češtinu a s ní kompatibilní). Nevím, zda to tehdy s někým probíral, sama jsem zde od roku 2008. Opravdu nevím, zda je tohle dobrý argument pro zahlcení slovníku víceslovnými neidiomatickými termíny. Myslím, že ne. --Lenka64 (diskuse) 17. 11. 2020, 00:04 (CET)

Celý WS:PZH je mizerný, měl by se škrtnout, napsat kompletně od znova a mnohem lépe. Ale to víme už roky a pořád se motáme na stejném místě... Btw o nevhodnosti toho kritérie idimatičnosti pro češtinu jsem už taky psal před lety. Lepší by bylo kolokace dělit na ustálené/neustálené. Ostrý meč, modré auto jsou neustálené kolokace a nepatří sem, na tom se snad shodneme. Vodní pára je zřejmě ustálená kolokace, takž ta by sem patřila. Pára vody je neustálená, ta by sem nepatřila. No ale jestli z nějakého programového hlediska chcete, aby tu bylo kolokací co nejmíň, tak to je problematické z toho důvodu, že v jazyce je víceslovných pojmenování mnohonásobně víc než pojmenování jednoslovných.--Auvajs (diskuse) 17. 11. 2020, 00:32 (CET)

Ta ustálená kolokace se nepochybně tou poštovní známkou myslí. Jen se tomu říká v daném případě "víceslovný termín". --Palu (diskuse) 17. 11. 2020, 00:38 (CET)

Mimochodem, když už jsme u té filosofické debaty, jestli je PZH správně, tak ostatní Wikislovníky víceslovné termíny taktéž zahrnují: en, pl, fr, it, hu, fi, atd. Proč taky tyto termíny nezahrnout, když mají svoje synonyma, překlady, a další specifické informace, které rozhodně nejsou zbytečné. Už jenom informace sama o sobě, že je to ustálený termín, je užitečná (tzn. ne pára vody - přitom významově OK, ale vodní pára). --Palu (diskuse) 17. 11. 2020, 00:58 (CET)

Ty kolokace nejsou široce podporované (natož schválené) zdejším osazenstvem. A je to cesta doslovných překladů např. německých spojenin - tak jak to prosazují např. Novinky z h.z. Už jenom informace sama o sobě, že je to ustálený termín, je užitečná - pro koho? To musí být ten úpadek školství sakra hrozný, když se musí vysvětlovat, že vodní pára je pára vzniklá z vodu... --Lenka64 (diskuse) 17. 11. 2020, 01:06 (CET)

Myslíte, že například cizinci mají přístup k českému školství, aby věděli, že je to "vodní pára" a ne "pára z vody"? --Palu (diskuse) 17. 11. 2020, 09:47 (CET)

Kdybych se měl pokusit o jakýsi návrh kompromisu, tak bych řekl, že heslo slovního spojení má smysl v případě, kdy má nějakou přidanou hodnotu oproti heslům slov, z nichž se skládá. Přidaná hodnota není, že výslovnost spojení "vodní pára" je součet výslovnosti slova "vodní" a slova "pára". Pokud se dá význam skutečně odvodit z významu zdrojových slov, tak přidanou hodnotou není ani definice. Ale mohly by jím být překlady, ty se často nedají tvořit tak, že se do cizího jazyka přeloží slovo A a slovo B a vznikne tím správný překlad slovního spojení. Takže když to shrnu, tak bych navrhoval zakládat hesla tzv. neidiomatických slovních spojení POUZE v případě, že je to potřeba kvůli překladům nebo jiné sekci (synonyma, antonyma, souvsející). Ale rozhodně je nezakládat kvůli triviální definici, výslovnosti nebo dělení.--Auvajs (diskuse) 17. 11. 2020, 01:22 (CET)

To by ale vodní pára byla na smazání, protože slovo steam označuje páru odpařenou varem, a ostatní jsou složeniny. --Lenka64 (diskuse) 17. 11. 2020, 08:53 (CET)

Tohle není vhodné místo na hledání kompromisů. Pokud chcete změnit PZH, pak debatu otevřete tam. Za mě funguje PZH v současné podobě dobře a odpovídá tomu i iwiki. Neidiomatická ustálená slovní spojení je potřeba zakládat vždy, aby člověk, který je nezná, věděl, že právě to je správný tvar (že právě tak jsou ustálená). --Palu (diskuse) 17. 11. 2020, 09:47 (CET)

Kolínský dóm

Prosím o ověření, že splňuje WS:PZH, a že se nejedná pouze o jednu z mnoha možných kombinací slov.--JQtt (diskuse) 13. 11. 2020, 17:15 (CET)

primus

Prosím o ověření, i když je to spíš o zvážení, jestli taková obecná (nikoliv jako vlastní jméno) pojmenování značek výrobků mají na Wikislovníku místo. --Martin Kotačka (diskuse) 17. 11. 2020, 11:40 (CET)

PZH je dostatečné na to, aby postihlo i tento případ - jde o obyčejné ablativum a pokud se nepodaří tento význam doložit (jakože jsem se pokusil a v žádném věrohodném textu to slovo jako ablativmum nenašel), pak je to na smazání. Nicméně české slovo primus má i jiné, doložitelné významy, takže postačí jen heslo předělat. --Palu (diskuse) 17. 11. 2020, 11:45 (CET)

Heslo jsem doplnil a dal se do dalšího hledání internetových zdrojů k pivu. Našel jsem hodně textů, ale většinu s velkým písmenem. S malý písmenem jsem našel jen toto:

• Hey lidi zítra pátek, tak doufám ze že sakra strestáte co nejvíc primusů!
• Je tu teď i pár volebních pozorovatelů z CZ a PL, tak brzo šplouchnem pár primusů.

Podle mě by se daly považovat dle této definice za ablativum s nesprávně napsaným velkým písmenem i některé nálezy s velkým písmenem (i když jak se tam píše, hranice je dost nejasná):

• Socky stejně lemtají Primusy a Pardály, ten zbytek to za Plzeň dá.
• Jako důkaz o rozdílu pitelnosti obou Primusů snad poslouží fakt, že (...)
• V záplavě produktů velkokapacitních pivovarů - Bráníků, Gambrunusů, Primusů apod. (...)
• Pozřením deseti Primusů se mi zkrátil život nejméně o půl roku.
• (...) co si jdeme sednout do parku na pár Primusů (a jiných lahváčů)
• V záplavě produktů velkokapacitních pivovarů - Bráníků, Gambrunusů, Primusů apod. je Klášter zcela jistě desítka tak jak má být (...)
• (...) ale vypít deset Primusů zaráz (...)

Toť vše, co jsem našel. Snad by to bývalo i vystačilo na doložení zřetelně širokého obecného užití, nicméně obávám se, že kvůli mlhavé hranici mezi propriem a ablativem bude problém se shodnout, které z těch zdrojů zdrojují určitě ablativum. Na tom přitom závisí, jestli heslo splňuje nebo nesplňuje naše PZH. --Palu (diskuse) 17. 11. 2020, 12:49 (CET)

Tím ablativem myslíte apelativum?? --Mormegil (diskuse) 17. 11. 2020, 20:01 (CET)

Samozřejmě, pardon. --Palu (diskuse) 19. 11. 2020, 12:35 (CET)

tisícídevítistýtřicátýpátý, tisícídevítistýtřicátýšestý

Návrh podal 20. 11. 2020 v 17:10‎ Josef Plch s komentářem: Celé heslo působí jako recese. Sice je slušně zpracované, ale dané slovo se prakticky nepoužívá jinde než právě ve Wikislovníku a obdobně bychom mohli nagenerovat desetitisíce článků pro všechny tvary tisíců číslovek. Dokud nejsou zpracované ani číslovky do sta, nedají takovéto bizarnosti smysl. Viz též obdobný článek tisícídevítistýtřicátýšestý. --Palu (diskuse) 22. 11. 2020, 17:53 (CET)

AD slovo, které jsem založil v roce 2015: Recese to v žádném případě není, slovo se v daném roce jistě používalo, častější je tedy varianta s mezerami mezi slovy, ta má na Googlu 7 výskytů, z toho 5 z právních předpisů a 2 z monografií. Pro tuto jsem našel alespoň jeden zdroj. Jednoslovná varianta se užívá ve specifických případech jako jsou složenky, smlouvy, směnky a ty logicky moc na Googlu k nalezení nejsou.

Jinak na toto téma byla diskuze, byť nebyla ukončena/vyhodnocena, Wikislovník:Pod lípou (pravidla)#Vkládání složených číslovek. Ale v zásadě byla shoda na omezení pro aktuální rok+nastavení o pár příštích let. --Auvajs (diskuse) 22. 11. 2020, 19:31 (CET)

Děkuji za upozornění, o této diskuzi jsem nevěděl. Musím říct, že mám u číslovek mnohem méně inkluzivní přístup; bylo by lépe probírat to zde, nebo Pod lípou? -- Josef Plch (diskuse) 23. 11. 2020, 02:11 (CET)

@Josef Plch: Určitě pod Lípou. Nejlepší by bylo reagovat v té zmíněné diskuzi a pokusit se jí spět k uzavření/vyhodnocení. --Auvajs (diskuse) 23. 11. 2020, 04:31 (CET)

Jsou to dvě roviny - diskuse byla o tom, jak regulovat číslovky - tam jistě můžete přispět svým názorem. Pokud jde ale o současné heslo, to je regulované podle současného WS:PZH, čili jediné kritérium je správně slovo doložit. Zatím dostatečně doloženo ani jedno z diskutovaných není. --Palu (diskuse) 23. 11. 2020, 08:16 (CET)

pumpa na zdviž

Lenka64 vznesla požadavek na doložení s komentářem "ukázkový nekit zralý na smaz, protlačený násilím, nedoloženo že sem patří". --Palu (diskuse) 22. 1. 2021, 08:34 (CET)

Navrhuji uzavřít s tím, že je spojení doloženo v podstatě podle každého bodu WS:Dokládání a jedná se o víceslovný termín jako např. poštovní známka, což je jedna z akceptovaných kategorií. --Palu (diskuse) 25. 1. 2021, 21:06 (CET)

Určitě ne, odvolávat se na vymyšlenou poštovní známku a překlad z anglického prostředí je mimo. Krom toho nám tu bují podobná slovní spojení jako mleté maso apod. Nedělejme z wikislovníku frašku. --Lenka64 (diskuse) 27. 1. 2021, 11:27 (CET)

Tak můžete iniciovat změnu pravidel, ale těžko takto. --Palu (diskuse) 27. 1. 2021, 12:44 (CET)

Ano, s vámi opravdu těžko. Vám nejde o wikislovník, vy si na tomto projektu dokazujete, co všechno si můžete dovolit a jak nejlépe všechny otrávit. V každém druhém vámi založeném hesle je něco, co jde proti zvyklostem. Už roky sleduji, jestli děláte něco systematicky pro wikislovník - ne, jen sem přijdete, naházíte mraky textu do diskuzí, založíte něco sporného, o co se v budoucnu můžete hádat a jdete o projekt dál. --Lenka64 (diskuse) 27. 1. 2021, 13:47 (CET)

Škoda, že jedinou argumentaci, kterou máte, je ad hominem a nebo máchání zvyklostmi. Co je psáno, to je dáno, milá paní, a v WP:PZH je psáno to, co je tam psáno. A se mnou to nemá nic společného, protože jsem to tam já nepsal. --Palu (diskuse) 27. 1. 2021, 16:59 (CET)

Ad hominem? Ne, pokud je někdo nezpůsobilý k práci v kolektivu, pak je to třeba napsat. Nemusím tu ani psát ani žádné vulgarismy, myslím že je jasné, co si o etice vašeho chování myslím. --Lenka64 (diskuse) 27. 1. 2021, 17:32 (CET)

Takže mám tomu rozumět správně, že mě atakujete pomalu u každé jedotlivé editace nejhrubšími myslitelnými způsoby, zatímco já se vás v podstatě nevšímám, pokud na to nereaguji a neargumentuji, ale já jsem tu ten, kdo je nezpůsobilý pracovat v kolektivu? Chápu správně, že vám naservíruji odkazy do odborných příruček a další objektivní argumenty, zatímco vy tu šermujete jedině zvyklostmi Wikislovníku a tím že Palu je (doplň si jakýkoliv vulgarismus nebo jiný typ urážky), ale já jsem ten zaujatý a nezpůsobilý? Chápu správně, že jakákoliv věcná argumentace z mé strany se z vaší strany stočí vždy k argumentaci ad hominem, čímž zcela znemožníte jakoukoliv racionální debatu, ale já jsem nezpůsobilý komunitního soužití? Já se bojím, že tady bude problém úplně, ale úplně někde jinde. --Palu (diskuse) 27. 1. 2021, 17:38 (CET)

Problém je, že za objektivní často své argumenty považujete jen vy. At už jsou to vzory skloňování, antonyma, odkazy na jiné projekty - i když všichni řeknou že ne, vy stále tvrdíte že ano. Nikdy bych ve spojitosti s vaší osobou nenapsala "racionální". A pak následují reverty a žalování na nástěnce správců... prostě mateřská školka hadr. Jo jasně klidně si nalhávejte, že je to v mojí osobě. --Lenka64 (diskuse) 27. 1. 2021, 17:54 (CET)

Ten nerespekt k lingvistickým autoritám problémem určitě je, ale na mé straně je respektu dostatek. Problém je také to, že neustále vytváříte fikci boje celého Wikislovníku proti Paluovi, což jste si vycucala z prstu a nemá to oporu v ničem jiném, než že podle vás porušuju nějaký neurčitý neuchopitelný zvyk, jehož podobu znáte jen vy, který je někdy dokonce odlišný od psaných pravidel (jako v tomto případě) a který absolutně nejste ochotná nebo schopná jakkoliv vyargumentovat a proto se uchylujete k násilí. (A to neděláte jenom mě, ale jste schopna očerňovat a napadat více či méně v podstatě kohokoliv, s kým nesouhlasíte, jen ti ostatní už sem přestali raději chodit kvůli nesnesitelně dusné atmosféře, kterou vyvoláváte z největší části svým invazívním chováním bohužel vy). Problém je vaše selektivita, kdy to, co u jiných neustále dokolečka jako zaseklý kafemlejnek přes veškerou argumentaci a trpělivost napadáte, u svých podporovatelů zcela bezostyšně a bezmezně tolerujete bez jediné zmínky, což dost enormě vypovídá o tom, že nejde o boj za věc, nýbrž o boj proti člověku. Problém je, že důvod k napadnutí se vždycky najde a je v podstatě úplně lhostejné, kvůli čemu to bude, hlavně že to bude vedené vůči dané osobě klidně i v nesouvisející věci, než je aktuální spor (takzvané rozkopání báboviček). Problém je, že se vám nechce namáhat s pracnou poctivou věcnou argumentací a máte dokonce o věcnou argumentaci absolutní nezájem a zcela jí pohrdáte, vystačíte si s vulgaritou, hulvátstvím, horlivostí, nedostatkem elementární slušnosti, celkovou absencí jakéhokoliv kompromisního potenciálu a poukazováním na zvyky. Problém je, že vaše chování čtou cizí lidi (například z předchozího vlákna), ale vám ta ostuda vůbec nevadí a jedete s vašimi útoky ad hominem dál a ještě více zhusta. Problém je vaše rudé černobílé vidění, agresivita, vytrvalost a absence byť jen základní úrovně respektu a pokory ke kolegům. Problém je vlastně i nedostatek úcty k českému jazyku, kdy cokoliv, co roboticky neobšlehnete z nějakého slovníku, jako by neexistovalo, ignorujíc zcela fakt, že čeština je živý jazyk s nepřeberným zdrojem věrohodných informací o ní a s popsanými pravidly. Problém je, že bohužel já nejsem ten, kdo se tady na českém Wikislovníku chová jak nevychovaný nevycválaný prcek v mateřské školce a nakonec největším problémem je, že to začíná být opravdu mimo normalitu a realitu.

Takže vám navhuji jednoduché řešení celé záležitosti. Přestaňte prosím vyvolávat džihád, rozvrat, totální válku nebo tomu říkejte jak chcete, sedněte si k počítači, udělejte si meduňku a začněte se věnovat svojí tvorbě a mě z vašeho wikiživota úplně vynechte. Aspoň dokud se nenaučíte věcně, bez emocí a neutrálně diskutovat nad všedními událostmi na Wikislovníku jako je dokládání slov a interpretace psaných pravidel. Moc by mě to potěšilo, celou situaci uklidnilo, obou nám to ušetřilo nekonečná kvanta vyplýtvaného času, komunitě taky trochu klidu a vám možná i nějaké to zdraví související se snížením tlaku. Skutečně není nijak příjemné se neustále hájit před vašimi nesmyslnými a čím dál častějšími a agresívnějšími výpady. Myslím, že i vy máte svých problémů dost, než abyste se tady zahazovala s udržováním ve stavu válečné pohotovosti nebo spíše atomové bomby těsně před výbuchem. Uctivě děkuji za aspoň trošilinku sebereflexe a přeji pěkný, a hlavně moc klidný a pohodový (tj. ne do ruda dopálený a ne agresívní) večer, --Palu (diskuse) 27. 1. 2021, 19:07 (CET)ci

Kolego, neuvažoval jste o tom, že byste si zase dal na několik týdnů (či měsíců) wiktidovolenou? --Náchodský Vrkoč Z nouze pouze (diskuse) 28. 1. 2021, 01:03 (CET)

Ani ne, já jsem v pohodě. Díky za tip. --Palu (diskuse) 28. 1. 2021, 07:47 (CET)

Ten elaborát mne jen utvrdil v tom, že jste NAFOUKANÝ ...., který nesoudně přistupuje ke svých znalostem a schopnostem a absolutně nechápe princip je ŽÁDNÝ VLASTNÍ VÝZKUM A ZDROJOVÁNÍ. Vaše představy o češtině jsou mi lhostejné a pokud je (mimo pravidla) budete uplatňovat, budu je mazat. --Lenka64 (diskuse) 27. 1. 2021, 21:05 (CET) PSː a ano budu vytrvalá, protože po němcosrbovi nejvíce narušujete obsah wikislovníku vy.

S kolegou Palu v řadě věcí nesouhlasím a jeho chování se mi zdá značně problematické, ale v tomto hesle žádný NEKIT nevidím. Heslo zde klidně může být minimálně kvůli překladům. Ovšem to v něm obsažené antonymum je samozřejmě nesmyslné, klasická paluovština.--Auvajs (diskuse) 3. 2. 2021, 08:16 (CET)

Nekit to dle mého byl, Palu to založil k umístění hýbacích obrázků - aby dokázal, že on může. Zakládání libovolných slovních spojení pro překlady je Pandořina skřínka. Vzhledem k němčině tu v budoucnu mohou vzniknout až nesmyslná spojení, která budou odůvodněna "pravidla to nezakazují a já to tak chci" a správci, kteří se zuby nehty drží funkce, to nesmažou. --Lenka64 (diskuse) 3. 2. 2021, 08:51 (CET)

šmakocinka

Žádné kloudné zdroje. --Auvajs (diskuse) 26. 1. 2021, 02:39 (CET)

Našel jsem nějaký nekvalitní výskyt v rámci slovenštiny, ale ani tam žádná sláva. Vypadá to, že pokud vůbec slovo existuje, tak neproniklo do žádné vrstvy jazyka. --Palu (diskuse) 26. 1. 2021, 09:04 (CET)

polopatěji, nejpolopatěji

Navrhuji smazat. Stupňování je (na rozdíl od polopatičtěji a nejpolopatičtěji) nesmyslné, nemá oporu ani v morfologii, ani v datech (leda bychom chtěli ve Wikislovníku zachytit i všechny okasionalismy, o čemž pochybuji). Více informací viz Diskuse:polopatě. --Petusek (diskuse) 15. 2. 2021, 20:11 (CET)

Kolega, který heslo zakládal, patrně prožíval tvůrčí amok. Argumenty ke smazání tytéž jako u polopatěji výše, viz Diskuse:polopatě. --Petusek (diskuse) 15. 2. 2021, 20:15 (CET)

Jsem proti smazání, jelikož jak jste sám doložil, jde o sice ÚJČ nedoporučené a řidčí tvary, přesto ale legitimní a existující a zcela vyhovující WS:PZH. Připomínám, že tohle není slovník dokumentující pouze spisovný jazyk, ale všechny vrstvy. To, že jsou tvary řidčí, by měl řešit příznak, to, že jsou doporučené ÚJČ jiné tvary, by měla řešit patřičná poznámka. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 12:01 (CET)

Mimochodem byl bych rád, kdybyste vysvětlitl "stupňování je nesmyslné, nemá oporu ani v morfologii, ani v datech". Daty jste naopak doložil, že existuje a co myslíte tím "nesmyslné" a "nemá oporu v morfologii" není na první pohled zřejmé. Přijde mi to, jako byste tvrdil, že slovo horčejší je nesmyslné jen proto, že se méně používá. Díky za vysvětlení. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 12:03 (CET)

Zatímco polopaticky má adverbiální sufix, tudíž není se stupňováním problém, v polopatě je jen zdánlivý, není to přece totéž co bohatě nebo okatě, protože *polopatý prostě neexistuje. Nejde tedy o standardní ustrojení. Považujete za normální i nabíledněji nebo naočeji? V dotazu adresovaném Jazykové poradně byla totiž celá řada možných tvarů (včetně nejpolopatističtěji a nejvíce polopatisticky), ovšem pouze u polopatěji a nejpolopatěji, které kolegyně také zmínila, uvedli, že je nedoporučují a že naopak doporučují způsob s více. Co víc potřebujete vědět? Chápejte, že se lidé k Wikislovníku obracejí třeba pro radu. U polopatěji a nejpolopatěji neuvádíte řádné informace o frekvenci ani vrstvě, nic takového jste nikde nedoložil. To, že někdo neumí stupňovat, skloňovat nebo časovat, není argument pro začlenění.

Další argument proti je sémantický: řada lidí mi na neformální dotaz odpověděla, že mají vůbec problém to stupňovat.

Co se týče toho, co jsem snad doložil, pak jen to, že lidé sice zejména v internetových diskuzích (sic !!!!) polopatěji a nejpolopatěji občas použijí, ale to snad není věrohodný zdroj správnosti použití, ne? A vzhledem k tomu, že víc(e) polopatě je řádově četnější, navíc doporučené, proč ho tam uvedeno nemáte? Přijde mi to prostě jen jako tvrdohlavé lpění na svých dojmech o vlastních výtvorech.--Petusek (diskuse) 16. 2. 2021, 18:11 (CET)

Dovolím si rozkouskovat jednotlivé argumenty do jednotlivých bodů, které bychom měli probírat odděleně.

1. S první větou nemůžu souhlasit - srovnáváte adverbium s adjektivy, jako by adverbia musela být tvářena jen z adjektiv, což očividně není pravda a v případě polopatě to tak nebylo. Polopatě není utvořeno z adjektiva a přesto je adverbiem. Tento bod se stupňování nijak nedotýká a nic nám neříká o tom, jak a jestli lze stupňovat toto konkrétní příslovce.

2. Dále srovnáváte s nabíledněji nebo s naočeji, což je ale úplně jiný typ příslovcí, který je špatně stupňovatelný i opisným způsobem. Každopádně polopatě je hodnocení a právě především hodnotící příslovce se dle preskriptivních pravidel běžně stupňují.

3. Opakujete, že UJČ nedoporučuje tyto tvary, což není důvod je neuvést s patřičnou poznámkou, že je UJČ nedoporučuje (Wikislovník má odrážet realitu). Píšete sám, že lidé si sem chodí pro radu, tak by nepochybně raději dostali radu úplnou a ne cenzurovanou podle našeho uvážení co jim ještě řekneme a co už ne

4. Píšete, že stupňování (nej)polopatěji je projevem absence umění časovat, což je v přímém rozporu se stupňovacími pravidly dostupnými třeba na IJP, takže tohle považuji za zjevnou nepravdu. Stejným způsobem byste mohl tvrdit, že projevem absence umění časovat je slovo horčejší jen proto, že je méně frekventované

5. Ptal jste se několika lidí, jestli se jim polopatě dobře stupňuje. Neformální dotazy u lidí jsou bohužel na Wikislovníku/Wikipedii zakázány (z dobrých důvodů, v historii už několikrát tento zákaz dokázal ochránit kvalitu Wikislovníku/Wikipedie). Navíc je tento osémantický argument značně subjektivní a k tomu odpovídá realitě - evidentně se tvary používají i mazi naprostými laiky, tak to tak těžké vystupňovat nebude

6. Tvrdíte, že se používá jen v internetových diskusích, čímž naznačujete asi to, že nedosahují tyto tvary WS:PZH. Opět to nezavdává důvod ta slova s patřičnými příznaky a poznámkami neuvést. Navíc diskuse nejsou jediná platforma, kde se slovo vyskytuje, našel jsem ho například v Listech filologických, ve Věstníku českých professorů nebo v Povaze české v řeči, což jsou zdroje staré, ale rozhodně se podle nich dá doložit dle WS:PZH. Dále v současných textech jako zde, zde, zde. K tomu v těch diskusích je to tak enormně používané, že to nelze ignorovat a šmahem smáznout existenci nedoporučením UJČ.

7. Nakonec přidám argument, že Wikislovník je deskriptivním slovníkem a jako takový si klade za cíl popisovat jazyk tak, jak je, nikoliv někoho učit, jak by měl mluvit atd. (samozřejmě za přísného dodržení preskriptivních, tj. kodifikovaných pravidel). Wikislovník k tomu samozřejmě má zprostředkovat i stanoviska odborníků a doprovodné věrohodné informace jak o příznakovosti, tak o frekvenci nebo i o vhodnosti nebo nevhodnosti tvaru z toho či onoho hlediska. Na Wikislovníku neuvádíme pouze prokazatelně autoritou zapovězené tvary (obvykle odporující preskriptivním pravidlům), což evidentně není tento případ. --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 19:43 (CET)

Jsem pro smazání, sáhodlouhá argumentace kolegy Palua mě zdaleka nepřesvědčuje, naopak důvody uváděné kolegou Petuskem ano. Ten tvar je prostě totálně marginální prasečina ― pokud si ho tady v hlavním Nejmspejsu ponecháme, bude český Wikislovník, troufám si říci, zase jenom pro smích. Ať si to přemístí do svého uživatelského prostoru. --Náchodský Vrkoč Z nouze pouze (diskuse) 16. 2. 2021, 20:01 (CET)

Můžete prosím vaší argumentaci převést do objektivní roviny? Co znamená "totálně marginální prasečina", je to nějaké vaše hodnocení nebo to je kritérium ve WS:PZH? --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 20:15 (CET)

to Petusekː Věřím, že máte opravdu snahu dobrat se pravdivého výsledku (a děkuji vám za snahu), ale bohužel jste narazil na Palua, který si vymyslí a zmanipuluje cokoliv, aby prosadil svou. Byla bych ráda, kdyby jste ve tvorbě obsahu pokračoval a nenechal se otrávit. --Lenka64 (diskuse) 16. 2. 2021, 19:57 (CET)

Pamatujete si ještě, jak jsem psa o vaší neochotě číst zdroje a argumentovat věcně? --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 20:12 (CET)

Vám to asi nedochází, ale to, co jste předvedl včera v diskusi o slovních spojení, vzalo, myslím, všem poslední iluze o vašich znalostech problematiky. Prostě nezájem, počítám, že většina lidí to ani nečte, a aby někdo musel bránit názor odborníků před vaším, to už je prostě vrchol. Souhlasím s Vrkočem - je to na smaz. A tím bych toto vlákno ukončila. --Lenka64 (diskuse) 16. 2. 2021, 20:23 (CET)

Můžu se ještě na závěr zeptat, kde napadám názor odborníků? V tomhle vlákně totiž určitě ne. Napsal jsem, že když ÚJČ nedoporučuje tvar, tak je to důvod k tomu uvést poznámku v hesle, že ÚJČ nedoporučuje tvar. Nebo vidíte někde něco jiného? A ještě jednou, pomilionté vás poprosím - mohla byste prosím ve své argumentaci úplně vynechat mojí osobu a zaměřovat se na věcnou podstatu problému? Pak to totiž vypadá, že žádné argumenty nemáte. Díky, --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 20:28 (CET)

K uživateli Palu:

Ad 1) Nechápu, s čím v první větě nesouhlasíte. Nikde netvrdím, že adverbia musejí být deadjektivní. Řeč je o morfologii komparativu a superlativu u adverbií, která nejsou deadjektivní. Taková stupňovat lze, ale pomocí (nej)víc(e). V IJP se píše "Stupňovat lze také příslovce utvořená od hodnotících přídavných jmen", tedy deadjektivní. Deadjektivní je polopaticky, nikoliv polopatě.

Ad 2) Z hlediska slovotvorby je to stejný typ. A ano, lze stupňovat pomocí víc(e), nejvíc(e). Nikde není řečeno, že se musí stupňovat příponami. To je jen váš dojem. Viz odkaz na IJP výše.

Ad 3) Jenže vy přece tvoříte hesla bez potřebných poznámek. Taková hesla jsou pak zavádějící. Nepleťme do toho, prosím, nějakou cenzuru, vždyť je to trapné. Já jen prostě nechápu, kde je podle vás ta hranice. V Googlu například najdete výskyty následujícího v uvedených počtech:

• polopatějc 6, nejpolopatějc 1 (toto ano, nebo ještě ne?)
• víc(e) polopatičtěji 18 (toto ano, nebo ještě ne?)
• víc(e) polopatisticky 248, nejvíc(e) polopatisticky 6 (toto ano, nebo ještě ne?)
• polopatističtěji 70, nejpolopatističtěji 2 (a co toto?)

Ad 4) Ne, rozhodně nikde netvrdím, že "stupňování (nej)polopatěji je projevem absence umění časovat, vždyť to vůbec nedává smysl. Můžete mi ale ocitovat tu část IJP, o které tak vehementně tvrdíte, že vaše tvrzení podporuje? V kapitole o stupňování nic takového nevidím.

Krom toho je vaše srovnání s horčejší naprosto nesmyslné. Jde o zcela pravidelné odvození příponou -e/ější s pravidelnou mutací k → č. Stejně tak je od deadjektivního horce zcela pravidelně utvořeno horčeji. Jenže polopatě není deadjektivní.

Ad 5) To jediné uznávám, ovšem taky to nebyl hlavní argument, že ano.

Ad 6) Jenže by ta slova s patřičnými poznámkami neuvádíte. Neuvádíte žádné. Až po naléhání a upozornění. Kdyby nikdy nikdo nezakročil, uváděl byste svým postupem lidi v omyl. Proč musel přijít někdo další a začít na cokoliv upozorňovat? Proč jste hned zpočátku neudělal důkladnou rešerši, abyste podobným diskuzím mohl předejít? Nezlobte se na mě, ale připadá mi to s prominutím jako pěkný šlendrián. Máte-li energii k zakládání hesel, máte jí jistě dostatek k tomu, abyste je tvořil opravdu kvalitně. Editorů Wikislovníku je málo, vaše práce jistě stojí čas a energii, ale snad by obé mohlo být poněkud lépe nasměrováno.

K Vaším "zdrojům", mohu vám nesměle navrhnout, abyste své zdroje napříště důkladně citoval? Například:

• V Listech filologických se píše (světe, div se): "[...] nepřípustné jsou komparativy našejší [...] a polopatěji [...]"
• Věstník českých professorů a Povaha české v řeči zjevně odkazují na týž text jako Listy filologické. Můžete je, prosím, ocitovat v úplnosti?
• Další "zdroje" mají být asi vtip: první věta posledního jmenovaného zní: Je jaro nebo co a člověk takhle kouká, kterej seminář by obrazil. Jaká vrstva českého jazyka to je? Jde text skutečně reprezentativní?

Ad 7) Jinými slovy: žádná jiná hranice není než explicitní zákaz autoritou (???) a na Wikislovníku lze jinak utvořit heslo naprosto na cokoliv? Které pravidlo to, prosím, říká? A jak tedy rozlišit váš vlastní "výzkum" od opaku, když sám od sebe zásadně necitujete? To jsou podle mě dosti zásadní věci. Dokud v nich nebude zcela a jednoznačně jasno, nejsem si jist, abych byl upřímný, zda se mi chce na Wikislovníku ještě jakkoliv přispívat. Dokáži svůj čas a energii uplatnit konstruktivně i jinde. --Petusek (diskuse) 16. 2. 2021, 21:43 (CET)

1) Ano, máte pravdu, že IJP tohle píše, nicméně to podle všeho není uzavřený výčet toho, co se smí stupňovat. Z celkového vyznění je patrné, že možnost stupňování se odvíjí od hodnotící funkce daného příslovce, což polopatě splňuje. Ale ať se nedohadujeme, podívejme se i do dalších zdrojů. Například NESČ píše, že "V tradičních mluvnicích tvoření tvarů komparativu a superlativu od některých adj. (především s významem kvalifikačním) a adv. (kvality a míry)." Dále se tam píše "Stupňovací/Gradační sufix vyjadřuje vyšší stupeň vlastnosti, než jaký má něco, co je pro srovnání etalonem." - polopatě vyjadřuje kvalitu a míru a lze tak podle všeho vyjádřit i vyšší stupeň.

K tomu si pojďme udělat porovnání s obdobnými slovy. Za obdobná slova považuji ta, která vyjadřují kvalitu nebo míru. Na IJP se běžně stupňuje okatě, mrzutě, bledě, chytře, složitě, jednoduše. Slova jsou velmi podobně použitelná - "vysvětlil to okatě, mrzutě, bledě, chytře, složitě, jednoduše nebo polopatě." Že jsou utvořená z přídavných jmen na rozdíl od polopatě, nemůže být bráno jako rozdílnost příslovce, jelikož stupňování není nijak vázané na původ a tvorbu slova - je vázané zkrátka na míru nebo hodnocení, které příslovce označuje. Bylo by tedy velmi zvláštní, kdyby existovala opora pro tříštění jednoho jednolitého typu příslovcí a vytvářela se nějaká (jednočlenná?) skupina, kterou nelze mezi všemi ostatními stupňovat. Ostatně i ÚJČ ve svém vyjádření píše, že nedoporučuje stupňovat proto, že se ještě slovo nedostalo do příruček - nic o nemožnosti nebo nelegitimitě připojit příponu -eji se tam nepíše. Právě proto, že to není nic nelegitimního podle dostupných zdrojů, to UJČ rovnou nezapovídá, ale "pouze" nedoporučuje (z úplně jiného, uvedeného důvodu).

2) Není hodnotící.

3) a 6) Není to pravda, projděte si moje hesla, většina má příznaky, některé mají poznámky. Především je to pak ale úplně irelevantní argument z toho důvodu, že na Wikislovníku je zakázáno "vlastnit" hesla a tedy kdokoliv může libovolně hesla doplňovat, upřesňovat a vypiplávat. Nikde není řečeno, že heslo musí být od prvopočátku kompletní a všeobsažné. Každopádně můžu vás ubezpečit, že dělám pro kvalitu svých hesel maximum, které je v mých silách, už při jejich zakládání.

3b) polopatějc je evidentně obecný tvar, který bude problematické doložit dle WS:PZH. Další tvary jsou pak utvořené v rozporu s preskriptivními a autoritativními příručkami, pokud je mi známo. Proto mi to přijde jako argumentace ad absurdum.

6b) Ke zdrojům, máte pravdu, blíže jsem to nezkoumal a měl jsem k nim jen omezený přístup, takže dva si můžeme škrtnout a jeden je v obecné češtině. Každopádně i tak tam zbydou 3 zdroje, které ve smyslu WS:Dokládání stačí, nebo ne? K tomu dalším, podpůrným argumentem mimo WS:Dokládání bylo, že to užití v diskusích je opravdu enormní, čili minimálně v obecném jazyce je velmi frekventované.

7) Hranice určuje na Wikislovníku určuje WS:PZH. Můžu vás ujistit, že vás nechci odradit a že účelem mé argumentace vás není popudit, ale pomoci najít pro Wikislovník to nejlepší řešení, které vzejde ze všech dostupných věcných argumentů a dat a bude odpovídat veškerým pravidlům. Věřím, že lze oddělit osobní rovinu od věcné a že se lze respektovat a tvořit vedle sebe i v případě určitých věcných rozporů.

Co se týče pravidel tvorby obsahu, je to velmi komplexní téma. Základ určuje WS:FH a WS:PZH, a samozřejmě Wikislovník je slovník. Celý projekt je založen na principech pro řízení kvality, jako je zákaz vlastního výzkumu (lze vycházet pouze z objektivního zdrojování a dat), princip neutrálního úhlu pohledu (pokud existuje více pohledů na věc, měly by být všechny adekvátně zastoupeny s patřičným uvedením kontextu), princip Editujte s odvahou (pokud je v hesle chyba, je tam pro to, že jste ji vy ještě neopravil), princip odrazu objektivní reality (žádná propaganda, protěžování jednoho úhlu pohledu atd.) a další principy. Na Wikislovníku nemáme bohužel dokončen systém oficializovaných pravidel, takže to, co jsem zmínil, jsou spíše takové idealizované představy vycházející z ostatních, větších projektů, jako je cs.wiki nebo en.wikt. Obvykle jsou ale tyto principy - někdy více, někdy méně - respektovány i zde.

Jinak rád bych vám poděkoval za slušnou věcnou debatu a doufám, že se nenecháte strhnout do nějaké osobní roviny (ostatně to je tu zakázáno, ačkoliv můžete vidět, že to je bohužel pravidlo pouze v teoretické rovině a nezdvořilosti jsou tu v podstatě tolerovány, což není pro Wikislovník nic lichotivého). Díky za diskusi, --Palu (diskuse) 16. 2. 2021, 23:45 (CET)

Uzavřela bych to tak, že převládá názor tuto okrajovost smazat. --Lenka64 (diskuse) 17. 2. 2021, 00:19 (CET)

Toto není hlasování, ale argumentační diskuse. Pokud chcete, můžete tu okrajovost vysvětlit v návaznosti na objektivní data a na naše pravidla, čímž vytvoříte argument pro smazání. Zatím to ale nevypadá, že by tyto tvary nesplňovaly jakákoliv pravidla. --Palu (diskuse) 17. 2. 2021, 07:50 (CET)

agrokalypsa

Hledání v Google Books a ČNK nepřineslo žádné výsledky a ani nálezy na webu podle mě k doložení nepostačují. Sintakso (diskuse) 18. 2. 2021, 17:51 (CET)

Na webu jen zde, což je málo na doložení. Jde nejspíš o nerozšířený, málo známý okazionalismus. Čili opora pro ponechání tu žádná není. --Palu (diskuse) 18. 2. 2021, 18:20 (CET)